Národní park Šumava uložil kašperskohorským lesům pokutu 1,5 milionu za nešetrnou těžbu dřeva
Národní park Šumava uložil pokutu jeden a půl milionu korun Kašperskohorským městským lesům. Společnost loni v létě těžila dřevo v chráněné zóně v okolí Pěnivého potoka podle parku velmi nešetrným způsobem - svedla přirozený potok do potrubí, zanechala v lese až metr hluboké koleje a vybudovala nelegální cestu. Proti pokutě za nezákonný postup se kašperskohorské lesy chtějí odvolat, uvedla jednatelka firmy Hana Naušová.
Už dříve poukázala na to, že kvůli deštivému počasí neměli dřevorubci jinou možnost, jak dřevo těžit. "Nebylo sucho, takže nějaké koleje se vždycky udělají. Ještě v tom velikém množství je to v podstatě nevyhnutelné. Museli jsme zasáhnout proti kůrovci,“ řekla serveru iROZHLAS.cz.
Národní park loni v září předběžným opatřením těžbu okamžitě zakázal, strážci zajistili stopy a zdokumentovali důkazy. Správa Národního parku podle mluvčího Jana Dvořáka konstatovala, že byl porušen zákon. "Například použitím intenzivních technologií při těžbě nebo k úpravám toků bez příslušných povolení. Za to mohla správa uložit přestupci pokutu do dvou milionů korun," dodal.
Odvolání Kašperskohorských městských lesů (KML) proti pokutě bude řešit ministerstvo životního prostředí.
Občanské spolky Hnutí DUHA, Šumava domovem, Česká společnost ornitologická a Okrašlovací spolek Zdíkovska už loni označily srpnové hospodaření KML za nejhorší devastaci lesů za poslední roky. „Jsou tam obrovské holiny, erozní rýhy, vyježděné koleje hluboké i přes metr, v součtu v délce 3,7 kilometru na ploše 16 000 metrů čtverečních," uvedly tehdy zmíněné spolky ve své tiskové zprávě. Ve svažitém terénu byla podle nich vážně poškozena půda a vodní režim, někde nevratně. I když KML už většinu rýh zarovnaly bagrem, bude nastávat podpovrchový odtok vody.
Spolky a turisté upozornili na další masivní těžby v okolí Obřího hradu, poškozený je podle nich také úsek Zlaté stezky mezi Horskou Kvildou a Zhůřím. Město přitom podle spolků dostává od ministerstva životního prostředí vysoké kompenzace za to, že jsou jeho lesy v ochranném režimu Národního parku Šumava, od roku 2007 to bylo přes 170 milionů korun.
„Tak strašné řádění těžké těžební techniky jsem v NP Šumava už více než 23 let neviděl. Důsledkem jsou více než metr hluboké koleje, vážné narušení vodního režimu a masivní eroze lesní půdy, v době dešťů takzvané bahnotoky. Něco takového je zcela nepřípustné i v běžném hospodářském lese a tady se to děje v národním parku,“popisoval spoušť v lese Jaromír Bláha z Hnutí DUHA .
„Byly postiženy porosty mimořádně cenné pro řadu ohrožených a zvláště chráněných druhů ptáků, včetně předmětů ochrany ptačí oblasti Šumava. Převážně bukové porosty byly domovem kulíška nejmenšího, sýce rousného, lejska malého, datla černého a mnoha dalších ptačích druhů. Jednalo se o jedno z mála míst, kde hnízdil vzácný puštík bělavý. To, co se tam dělo, je jen těžko pochopitelné," doplnil Ondřej Volf z České společnosti ornitologické.
