KOMENTÁŘ: Paní ježkové se nechtělo spát ani v třeskutých mrazech
Ani v současných třeskutých mrazech se ještě neuložila k zimnímu spánku zkušená ježčí samice a stále si chodila i ve sněhu pro potravu na své obvyklé místo. Ježky na naší zahradě i v sousedství sledujeme, krmíme a také ubytováváme už čtyři roky. Máme tak o zhruba desítce bodlináčů poměrně slušný přehled. S tím, co ale doposud předváděla teď v zimě jedna paní ježková, jsme se ještě opravdu nesetkali.
Každoročně se ježci z naší zahrady i ze sousedství ukládali k zimnímu spánku už začátkem listopadu. Předloni jsme je naposledy viděli 6. listopadu. Loni si někteří mladší jedinci dali v listopadu ještě trochu na čas. Zatímco starší ježci zmizeli jako tradičně už začátkem listopadu, po zahradě stále pobíhala tři čiperná letošní mláďata. Když tito ježci začali pravidelně chodit na místo s krmením, byli to ještě prckové. Během krátké doby se nám je ale podařilo pěkně vykrmit pomocí kočičích granulí i kapsiček.
Dva ježci si oblíbili uměle vytvořený a zateplený úkryt hned vedle krmného místa. Právě tam se také 26. listopadu uložili k zimnímu spánku. Zbývající mladý ježek z této trojice usnul ve stejný den, jen o jeho přesném úkrytu nevíme. Na zahradě máme takových vhodných míst celou řadu a rozhodně do nich nedloubeme klackem, abychom zjišťovali, zda jsou obsazená.
O další ježky se stará naše paní sousedka. Také její ježci usnuli někdy během listopadu. Asi v polovině prosince si ale o půlnoci při venčení svých pejsků na zahradě všimla jedné paní ježkové, která si to rovnou pochodovala na místo, kde dříve bývalo krmení. Okamžitě dostala porci granulí i kočičí kapsičku. A tak se to pak opakovalo několik dalších týdnů. Je možné, že se ježčí samice k zimnímu spánku původně uložila, ale později se probudila. Přeci jen i v prosinci bylo několik teplejších a slunečných dní.
Když napadl sníh, poznali jsme podle stop, že paní ježková nežije přímo v této zahradě, ale chodí na večeři k sousedce ze zahrady protějšího domu. Každý den tak musí překonat silnici. Pro jídlo si přišla i tento týden v noci, kdy u nás v obci na jižním Plzeňsku teploty klesly až na –12 stupňů Celsia. V noci na 7. ledna ale zůstala miska s připraveným jídlem netknutá. Uvidíme, jak to bude v dalších dnech. Vše ale nasvědčuje tomu, že se naše paní ježková přeci jen uložila k zimnímu spánku. Doufejme, že zimu přečká v nějakém bezpečném úkrytu a na jaře se s ní opět setkáme. Stejně jako s našimi dalšími ježky.
Autor je šéfredaktorem Plzeňské Drbny
