Nemocnice hledá dobrovolníky, kteří by si s pacienty povídali, četli nebo hráli karty

„Nejdůležitější je umět si povídat a hlavně naslouchat.“

„Právě povídání je pro ty starší pacienty velice důležité. A nemusím mluvit zrovna já. Někdy stačí jen naslouchat. Pacienti si buď oživují hezké vzpomínky nebo se někdy rozpovídají i o svých potížích, co je trápí. A už jen to, že jim naslouchám a že s nimi ty jejich vzpomínky sdílím nebo jim řeknu o svých podobných zážitcích a věcech, které potkali mě, tak už jen to je pro ně přínosné a posilující,“ říká dobrovolnice Helena Maxová.

Pacientům čte z knížky a do budoucna plánuje i nějaké společné manuální činnosti, jako je skládání z papíru nebo motání klubíček. „Zatím se s klienty ještě seznamuji. Až je více poznám, uvidím, co komu bude vyhovovat,“ doplnil.

Zkušenosti s pomocí a péčí o různé klienty má bohaté. Sama je bývalou zdravotní sestrou, která pracovala s pacienty v privátní i nemocniční sféře včetně psychiatrické léčebny. A vlastně se pomoci lidem věnovala už před profesí sestry. „Když jsem chodila jako malá ze školy, tak už na mě volaly babičky z okolních domů, abych jim pomohla učesat vlasy, umýt nádobí a podobně,“ vzpomíná.

Podle hlavní sestry je skvělé, že dobrovolnice se věkově přibližuje klientům. „Mají si toho více co říci, než kdyby se jednalo o nějakého mladého člověka. Mají své zážitky z určitého období a protože je paní Maxová odsud, tak zná i region a mohou mít i společné vzpomínky na nějaká místa. Samozřejmě ale uvítáme i dobrovolníky mladší, klidně i studenty,“ doplnila hlavní sestra Stodské nemocnice Drahoslava Letáková.  

Fakultní nemocnice v Plzni jako první v republice přichází s unikátním projektem Rodinného dobrovolnictví

Čtvrtek, 20. června 2024, 10:31ZprávySpolečnostZdraví

Dobrovolnictví má ve FN Plzeň dlouholetou tradici, ale rodinné dobrovolnictví je naprostou novinkou. Cílem je, aby osamělí pacienti měli aspoň na chvilku společnost. V rámci tuzemských nemocnic se dokonce jedná o vůbec první takovýto projekt....