Pacientů s chronickými a dlouhotrvajícími bolestmi přibývá. V Česku roste síť ordinací léčby chronické bolesti

Ambulance ve Stodské nemocnici na Plzeňsku spolupracuje i s Centrem pro léčbu bolesti FN Plzeň (CLB), které poskytuje specializovanou péči o nemocné s chronickými bolestmi již tři desetiletí a je jedním z největších center svého druhu v zemi. „Našimi klienty jsou pacienti s těžkou chronickou nebo i subakutní bolestí, kterou se nedaří dostatečně zaléčit v běžné ambulanci, ať už chirurgické, ortopedické, neurologické a podobně,“ popisuje lékařka stodské ordinace Libuše Ircingová, anestezioložka, která se ale posledních deset let věnuje velmi intenzivně také i algeziologii právě na CLB.

„Často k nám pacienty nasměruje praktický lékař. Nejčastější diagnózy, které k nám nemocné přivádějí jsou bolesti zad včetně stavů po operaci páteře, kloubní bolesti, neuropatická bolest, nádorová bolest, chronické pooperační a poúrazové bolesti, ale i bolest viscerální, která má zdroj v orgánech dutiny břišní nebo hrudní,“ vysvětluje lékařka s tím, že pacientů od prvních týdnů provozu přibývá. Kapacity ordinace se proto postupně navyšují. Z původních dvou hodin za dva týdny je dnes už pět hodin týdně a rozšiřuje se i program ošetření na zákrokovém sálku.

„Pacienti se léčí farmakologicky i intervenčními postupy. Farmakoterapie zahrnuje léky mnoha forem i ze skupin léčiv, které nejsou v běžných ambulancích a na běžné bolesti nejsou předepisovány. Intervenční postupy pak zahrnují například takzvané opichy, které často doplňují farmakoterapii nebo i některé fyzikální metody,“ informoval mluvčí krajských nemocnic Jiří Kokoška.

„Cílené opichy provádíme ambulantně s rentgenovou navigací v prostorech chirurgického sálku nebo s ultrazvukovou navigací. Všechny zákroky provádíme dle doporučených mezinárodních standardů,“ doplňuje Libuše Ircingová s tím, že léčba chronické bolesti je často komplikovaná a dlouhodobá, neboť se její příčina i projev od běžných akutních bolestí liší.

Akutní bolest má zpravidla signální nebo též ochrannou funkci, kdy člověka informuje o přetížení nebo o zdravotním problému a nutí ho k odpočinku, případně i k vyhledání lékařské pomoci a léčbě postiženého orgánu nebo části těla. Chronická bolest bývá často již pevně zafixována, stává se samostatnou diagnózou a každodenní zátěží. „Proto i naše práce s pacientem je často dlouhodobá a zahrnuje multidisciplinární spolupráci hlavně s rehabilitačními odborníky, psychology a někdy i psychiatry,“ dodává lékařka.