Ze svých zimovišť v Africe už do Plzně a jejího okolí dorazili ptáci, kteří si u nás staví hnízda a vyvádějí mladé. Patří mezi ně například rorýs obecný, který obvykle přilétá kolem 1. května. Letos si dal na čas a výskyt dříve hojně rozšířených rorýsů v Plzni se potvrdil až o týden později. Slyšet lze v těchto dnech ve městě velmi výrazně také zpěv slavíků.
„Rorýs obecný patří mezi naše nejrychleji létající ptáky. Má tři měsíce na to, aby zde během tří měsíců zahnízdil, vyvedl mláďata a zase 1. srpna už letěl na zimoviště do Afriky,“ říká šéf plzeňské záchranné stanice živočichů Karel Makoň.
Dříve býval rorýs obecný v Plzni velmi hojně zastoupený na sídlištích i v centru Plzně. „Ve spárách na panelových domech hnízdily jenom v Plzni stovky párů, to samé platilo i o historickém jádru města, kde v nejrůznějších štěrbinách ve fasádě či pod střechou hnízdívaly další stovky rorýsů. Po zateplení panelových domů a rekonstrukcích starších budov rorýsů v Plzni výrazně ubylo, ale i přesto můžete jeho pronikavé pískání ještě slyšet, a to právě v těchto dnech. Podíváte-li se směrem k obloze, určitě uvidíte i jeho nezaměnitelnou černou siluetu připomínající bumerang s ocáskem,“ upozorňuje Makoň.
Své koncerty v těchto dnech předvádí i nejlepší ptačí zpěvák, slavík obecný. „Slavíka obecného můžete právě teď slyšet nejen přes den, ale i v noci a je to opravdu zážitek. Počty slavíků se každý rok výrazně zvedají a jsme rádi, že u nás původně velice vzácný druh křovisek a otevřené krajiny se nastěhoval i do příměstských oblastí, parků a městské zeleně,“ říká ornitolog a šéf záchranné stanice.
Neděle, 19. dubna 2020, 15:50
Dvacítku hnízd pro jiřičky umístili dobrovolní ochránci přírody na budovu tělocvičny Základní školy ve Štěnovicích u Plzně a dalších 20 speciálních hnízdních budek pro rorýse připevnili na komín od bývalé kotelny. Důvodem byla skutečnost, že po...
Už od poloviny dubna jsou zpět také vlaštovky a jiřičky. I ony absolvují rok co rok několik set kilometrů dlouhou a náročnou cestu z afrických zimovišť zpět k nám do České republiky, aby zde zahnízdily a vyvedly svá mláďata. Bohužel ne všechny doletí a hlavně když už doletí, tak nemají úplně šanci zde zahnízdit. Kromě zničených a stržených hnízd tady na ně čekají nástrahy v podobě dopravy, skleněných ploch, nedostatku potravy a změněné krajiny.
„Čápi se domů na hnízdiště vracejí ze svých zimovišť až v třetím roce života. Tuto moji teorii potvrdil i čáp bílý, kterého odchoval na hnízdě sledovaném kamerou kolega Libor Šejna se svým týmem ze Záchranné stanice živočichů Makov. Ten 22. 6. 2019 označil našim speciálním ornitologickým kroužkem jedno z mláďat, které mu vyseděl ve stanici handicapovaný pár čápů bílých. Mládě tehdy na zimu záchrannou stanici opustilo a odlétlo spolu s ostatními čápy na zimoviště. K naší radosti pak kolegové odečetli tohoto okroužkovaného čápa v prvním květnovém týdnu roku 2022 na hnízdě u obce Bálkova Lhota na Táborsku. Máme radost že žije, vrátil se a pravděpodobně bude i hnízdit,“ dodal Karel Makoň.
Foto Karel Makoň / DESOP
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
