Šumava na Štědrý večer roku 1937 zažila tragickou leteckou katastrofu, dodnes ji obestírá tajemství

Letadlo při osudném štědrovečerním letu pilotoval zkušený letec - šéfpilot Čsl. aerolinií, šestatřicetiletý František Lehký. Radistou byl Francouz Pierre Austruc. Na palubě letounu byl ještě známý pražský advokát a státního návladní JUDr. Karel FIanderka. Po celkem normálním průběhu letu obdržel radista před blížící se sněhovou bouři. Počasí se změnilo, mlha houstla a sněžilo.

Když byl letoun před Prahou, posádka požádala Ruzyni o zaměřeni polohy. Navigátor z řídící věže potvrdil dosavadní kurs. Povětrnostní podmínky se ale dále zhoršovaly. Radista Austruc těsně před Prahou znovu žádal o potvrzeni kursu. Dostal nečekaný příkaz změnit směr letu o 180 stupňů do kursu 215. Letová odchylka činila téměř 120 kilometrů a letadlo se ocitlo až nad Sušicí a Kašperskými Horami.

Proč k neštěstí došlo, není dodnes zcela jasné. Vinu nese zřejmě telegrafista z letiště, který v domnění, že letadlo už přeletělo Prahu, dal pilotovi pokyn obrátit se a držet kurz 215. Letoun se vsak v té době nacházel ještě před Prahou. Kurs 215 ho vedl proti masivu Huťské hory s nadmořskou výškou přes 1100 metrů. Pilot v domnění, že se nachází nad pražskou periferií, snížil výšku letu na 700 metrů, aby se připravil k přistání na letišti Kbely. Čekala ho však strmá stráň Huťské hory. V 17:39 letadlo narazilo v místě zvaném Knappenberg ve výšce 1080 metrů do severovýchodního svahu Huťské hory. Všichni tři muži v troskách letounu okamžitě zahynuli.

Dobový tisk tehdy uvedl, že katastrofu způsobila lehkomyslnost a lajdáctví obsluhy letiště ve výkonu služby. Službu zaměstnanci ukončili ve 20.46 hodin, zhasli a šli si slavit Štědrý večer. Oznámili, že se jim letadlo ztratilo, a tím prý považovali věc za vyřízenou.

Druhý den dopoledne 25. prosince objevil trosky letounu patnáctiletý syn hajného z hájenky na Huťské hoře. Ležely v okruhu 100 metrů. Dva silné stromy přeťala křídla letounu, která se vylomila z trupu. Pytle a balíčky letecké pošty byly rozmetány po širokém okolí. Jedinou věcí, která zázračně přežila tuto tragédii bez úhony, byla prý láhev Šampaňského, ležící opodál ve sněhu. Vyšetřování nehody začalo ještě téhož dne. Tisk havárii věnoval mimořádnou pozornost, objevily se i různé konspirační verze o důvodech neštěstí. Podle jedné pověsti přepravoval advokát Flanderka tajné dokumenty, které mohly kompromitovat Adolfa Hitlera.

Připomínkou tragické události je malý pomníček se jmény obětí havárie. Zbytky nešťastného letounu jsou uloženy v Muzeu Šumavy v Kašperských Horách. Vdova po pilotovi letadla Františku Lehkém nechala na místě postavit pomníček, který se dochoval dodnes. Turisté k němu dojdou od bývalé obce Zhůří které se rozkládalo u silnice ze Svojší do Horské Kvildy. Ze Zhůří se jde po zelené turistické značce směrem na Huťskou horu. U Rozcestí Pod Huťskou horou se odbočí na lesní pěšinu, která vede až k místu tragédie.

Vrchol Huťské hory je porostlý lesem a vysoká telekomunikační věž není přístupná, rozhled tedy nenabízí. To nám však bohatě vynahradí lučinaté svahy skloněné k jihozápadu. Je z nich jeden z nejkrásnějších výhledů na druhou nejvyšší šumavskou horu Roklan. Lze vidět také blízkou horu Antýgl, Oblík, Poledník, Falkenstein a Plesnou.Po druhé světové válce byla obec Zhůří, založená koncem 17. století na jižním svahu Huťské hory vysílena. Místo se stalo důležitým vojenským prostorem. Armáda zde postavila radiolokátor protivzdušné obrany a od roku 1984 odtud startovaly vrtulníky k ochraně hranic. Místo je oblíbenou lokalitou filmařů, natáčela se tam například pohádka Tři životy nebo film Na pytlácké stezce. A na pláň pod Huťskou horou se z nebe snesl anděl Petronel a čert Uriáš při natáčení pohádky Anděl Páně 2.