Plzeňská teplárenská zdraží od ledna 2021 ceny tepla v průměru o čtyři procenta

"Průměrná čtyřčlenná domácnost v panelovém domě, která ročně spotřebuje 25 GJ na vytápění a ohřev teplé vody, bude platit ročně o 630 korun více, měsíčně zhruba o 53 korun," uvedla mluvčí teplárenské společnosti Petra Siegerová. Podle ní firma drží stále ceny na nejnižší úrovni v republice.

"Do ceny tepla jsme, kromě inflace, byli nuceni promítnout růst ceny vstupů, zejména zdražení emisních povolenek. Dalším výrazným faktorem je tlak státu na odklon od spalování hnědého uhlí a s tím související investice do projektů ekologizace výrobního zařízení," uvedl generální ředitel Václav Pašek. Podnik kvůli tomu aktuálně dokončil v areálu bývalé Škody Plzeň intenzifikaci odsíření a v teplárně začíná projekt na zvýšení společného spalování biomasy s uhlím za stovky milionů korun.

Ceny tepla v Plzni se přitom neměly zvyšovat minimálně do konce příštího roku. Vyplývá to ze smlouvy, kterou v listopadu 2018 uzavřela firma po fúzi s Plzeňskou energetikou ze skupiny EPH miliardáře Daniela Křetínského, která získala v Plzeňské teplárenské 35procentní podíl. Zbytek drží město, které v pondělí jako majoritní akcionář zdražení tepla schválilo. Plzeň by tím měla získat v roce 2022 více peněz z dividend, které využije na částečné vykrytí dopadů vládního daňového balíčku a koronavirové krize. Vyšší dividenda by měla přinést do rozpočtu města přibližně o 30 milionů korun víc, tedy asi 140 milionů Kč.

Plzeňská teplárenská s 510 zaměstnanci dosáhla loni čistého zisku téměř 400 milionů Kč, což považuje za úspěch, zejména v době, kdy opět zdražily emisní povolenky, cena silové elektřiny klesala a byla teplejší zima. Loňské tržby podniku byly kolem 2,5 miliardy korun, zhruba na stejné úrovni jako o rok dříve. Trh s teplem v Plzni zůstal podle Paška stejný, výnosy snížily ceny za silovou elektřinu, které loni rapidně spadly. Klesala také cena za podpůrné služby pro ČEPS.