Pryč s reklamou na lavičkách i s obřími plachtami přes půlku domů. Tak zní návrhy ve dvou nových manuálech, které připravil Útvar koncepce a rozvoje města Plzně. Jeden radí, jak označovat provozovny, ten druhý zase upravuje použití reklamy ve veřejném prostoru.
Reklama do města patří. Musí být ale v kultivované formě, regulovaném množství a na vhodném místě. Na tom se shodli všichni, kteří se veřejným prostorem zabývají. Tyto tři body byly také stěžejní při plánování nových manuálů, které se snaží vizuální smog regulovat.
„Manuál se zavádí pro centrální oblast Plzně, což je oblast, kterou na severní straně ohraničuje řeka Mže, na východě Radbuza a pivovar, na jihu železniční trať a na západě areál Škodovky s tím, že jsou v manuálu zpřísňující opatření pro městskou památkovou rezervaci. My bychom byli rádi, kdyby se postupně manuál rozšířil na celé město,“ představuje návrhy Vladimíra Vaníková z ateliéru veřejného prostoru Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně (ÚKRMP).
Sama žila několik let v Curychu, kde regulace reklamy funguje. Po návratu domů ji tak všudypřítomné poutače opravdu bily do očí.
Během sestavování návrhů se pracovníci ateliéru obrátili na městské organizace, provozovny i samotné reklamní agentury. Spolupracovali i s řadou grafiků. Výsledkem jsou dva manuály. Jeden radí provozovatelům, jak označovat své prodejny.
Vyhnout by se tak provozovatelé měli velkým firemním nápisům, které zakrývají zajímavé architektonické prvky na budově, omezit by také měli přemíru informací, kdy jsou reklamou zalepená doslova všechna okna, dveře a ještě kolemjdoucí láká obří vývěsní štít nade dveřmi. Z Fasád by měly zmizet i tematické předměty, kdy například do obchodu s domácími spotřebiči láká zapuštěná pračka ve zdi.
„Manuál označování provozoven bude závazný pro městské objekty a městskou památkovou rezervaci. Pro ostatní soukromé objekty bude doporučující s tím, že se budeme provozovatele snažit motivovat. Například tím, že bude možné si u zasmluvněných grafiků nechat zpracovat návrh označení provozovny bezplatně,“ dovává Vaníková.
Druhý z manuálů se zaměřuje na reklamu ve veřejném prostoru. Zde už je to o něco komplikovanější. Jinak je umístěná lavička a jinak billboard. Proto je zde regulace dělená na krátkodobou, tedy to, co jde ovlivnit hned jako jsou třeba lavičky. Na těch by podle nového návrhu neměla být reklama vůbec. Střednědobá si žádá úpravu smluv a může se odehrát v horizontu několika let. Dlouhodobý plán je jakási vize, která se možná už neobejde beze změn v legislativě.
Samo město, potažmo jeho organizace, jsou jedni z největších vizuálních znečišťovatelů. Začít proto chtějí od sebe. Podle odhadů zhruba 80 procent veškeré reklamy slouží jakou pozvánky na různé kulturní akce.
„Určitě jediným klíčem k řešení této situace je, aby město disponovalo uceleným mobiliářem na předem vybraných místech, aby ta reklama byla na místě, kde bude působit, bude provedena adekvátní formou na nosiči, který do toho prostoru zapadne,“ uvedla Jana Komišová, vedoucí magistrátního odboru prezentace a marketingu.
Debaty o reklamě ve veřejném prostoru odstartovala iniciativa Vizuální smog v Plzni, ta prostřednictvím sociálních sítí dává odstrašující příklady z plzeňských ulic a snaží se i vysvětlit, proč třeba Palackého náměstí vypadá tak, jak vypadá.
„Teď máme ten základ, ten první krok, teď se s tím musíme popasovat. Jsem rád, že jde město příkladem a začíná od sebe a myslím, že se to časem začne projevovat. Chvilku to bude trvat, až si za pět let porovnáme fotky, tak to určitě znát bude,“ dodal závěrem organizátor iniciativy Václav Cinádr.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
