Dnes, 07:35
Hru dvouměsíčních rysích dvojčat společně s jejich mámou zachytila fotopast umístěná na území NP Šumava. Takto krásné a vzácné okamžiky z volné přírody vznikají opravdu jen výjimečně. Záběry pořídila nezisková organizace Alka Wildlife, která se s nimi teď pochlubila. Aktuálně čítá česko-bavorsko-rakouská rysí populace v oblasti Šumavy a Bavorského lesa zhruba 130 jedinců starších jednoho roku.
„Rysí mláďata přicházejí na svět slepá a úplně závislá na matce. První týdny tráví ukrytá v bezpečné noře, často v hustém lese, skalní dutině nebo pod padlým stromem. Matka se k nim pravidelně vrací, aby je nakojila, zatímco koťata postupně otevírají oči, sílí a učí se první nesmělé krůčky v okolí úkrytu. Kolem třetího týdne začínají být čilejší, objevují svět kolem sebe a trénují koordinaci pohybů,“ říká Tereza Minaříková z organizace Alka Wildlife.
Po prvním měsíci života už malí rysové občas ochutnají pevnou potravu, kterou jim matka přinese, a učí se základním dovednostem nezbytným pro život v divočině. „Právě toto období je pro jejich přežití klíčové. Učí se orientovat v terénu, reagovat na nebezpečí a postupně získávají sílu i odvahu. Držíme těmhle malým dobrodruhům palce, ať úspěšně zvládnou první měsíce života a příští jaro už vítají jako sebevědomí mladí rysi,“ dodala Minaříková.
V současnosti čítá česko-bavorsko-rakouská rysí populace v oblasti Šumavy a Bavorského lesa zhruba 130 jedinců starších jednoho roku. „Každoročně se zde narodí zhruba 60 až 70 koťat. Právě ta se ve věku 1 až 2 let často vydávají na delší cesty. Jejich cílem je nalézt nové území dosud neobsazené rysy, kde by se mohla trvale usadit. Mladí rysí kocouři jsou pak schopni ujít i trasu delší než 150 km vzdušnou čarou,“ uvádí Elisa Belotti ze Správy Národního parku Šumava.
Informace o životě rysů na Šumavě přináší každoroční monitoring, který společně provádějí vědci z národních parků Bavorský les a Šumava. V obou chráněných oblastech a jejich okolí mělo v loňském roce jedenáct samic dohromady devatenáct mláďat, většinou jedno až dvě. Pouze jedna samice měla tři mláďata, což je velmi vzácné. Rysí samice jsou samoživitelky a úmrtnost mláďat je vysoká. Prvního roku života ve volné přírodě se dožije jen polovina z nich.
Rysi potřebují rozsáhlé, co nejméně silnicemi narušené lesní oblasti, aby mohli přežít. Každoročně se na území šumavského parku řeší případy, kdy dojde ke srážce rysa s autem. Naštěstí jde jen o jednotky případů, ale i to stačí. Většinou po takových nehodách rys uhyne, ale může se stát, že zvíře utrpí zranění, která půjde vyléčit, a bude mít možnost vrátit se do volné přírody.
Šumavská populace rysa se rozkládá na 13 000 kilometrech čtverečních. Nelze říci, kolik rysů je přesně na Šumavě a kolik jich je v Bavorském lese. Je to obrovská oblast, která u nás sahá až do Brd, do Rakouska a do Bavorska. Z výsledků sledování rysů je známo, že se na území národních parků dožívají i poměrně vysokého věku. Existují jedinci starší deseti let. Je to potvrzený údaj, který vychází z fotopastí umístěných na území národního parku.

Chceš nám něco sdělit?Napiš nám