Nový obleček dostali od neznámého autora krátce před prvním adventním svátkem populární andělíčci umístění na na venkovní kovové mříži katedrály svatého Bartoloměje na náměstí Republiky. Tentokrát kdosi andělíčkům upletl barevné čepičky, aby jim nebyla zima. V minulosti už měli andělíčci celou řadů převleků u příležitosti různých událostí. Na mříži je proslulý andělíček Ošahánek, který jedním ze symbolů Plzně. Už několik staletí si na něho lidé sahají pro štěstí.
Barevné pletené čepičky na mříži u bočního venkovního oltáře zatím mají jen dva andělíčci. Nelze vyloučit, že autor postupně obleče i ty zbývají, včetně toho nejslavnějšího. Lidem, kteří si na náměstí k mříži chodí sáhnout na Ošahánka pro štěstí, připadá oblékání andělíčků vtipné. Jejich novou podobu si mnozí fotografují a všichni odchází s úsměvem na tváři.
Kdyby měl andělíček Ošahánek nebo Vošahlík oči, dalo by se napsat, že shlíží z mříže společně s dalšími 28 andělíčky. Ošahánek ale nemá oči a ani tvář, kterou statisíce doteků lidí vyhladily do hladka. Před časem dostal andělíček flanelový převlek. Přesně řečeno Ošahánek měl obleček, několik ostatních andělíčků dostalo flanelové šály. Autor chtěl tehdy tímto gestem vyjádřit podporu jednomu z prezidentských kandidátů. Flanelové košile totiž rád nosí Petr Pavel a flanel se stal i jedním ze symbolů jeho prezidentské kampaně.
V březnu 2020, kdy vrcholila v naší zemi koronavirová pandemie, dostal andělíček Ošahánek symbolicky žlutou háčkovanou roušku od pracovníků biskupství. Ti také na mříž připevnili ceduli s nápisem: „Boží dotek je něžnější. Prosím, v těchto dnech se mě nedotýkejte. Kvůli sobě i ostatním. A opatrujte se. Váš Andělíček.“
Z andělíčka se stala v Plzni atrakce podobně jako z čurající chlapečka v Bruselu. A stejně jako on dostává i Ošahánek někdy oblečky. Poprvé dostal zimní výbavu v prosinci 2015, kdy byly velké mrazy. Anonymní dárci pak postupně oblékli do čepic a šál i ostatní andělíčky na mříži. Na sobě už měl andělíček také fotbalový dres FC Viktoria Plzeň, jednou podpořil i nezávislost Tibetu. Andělíček se dostal na pohlednice Plzně a je také vyhledávaným suvenýrem města. Pokaždé, když se andělíčci převlékli, vzbudilo to mezi Plzeňany velké diskuse i emoce. Jak už to tak bývá, někteří byli nadšeni, jiné to pobouřilo. A tak to bude zcela jistě i tentokrát.
A proč se vlastně lidé andělíčka na mříži dotýkají pro štěstí? Může za to pověst o katovi, který se v 18. století ženil. Do katedrály ovšem mistr popravčí nesměl a v kostele ho zastupoval přítel. Kat se modlil venku u bočního oltáře. Když se zvedal, přidržel se jednoho z andělů na kované mříži. To neuniklo jedné měšťance, která to nenechala pro sebe a legenda byla na světě. Na andělíčka si denně chodí v Plzni sáhnout pro štěstí stovky místních, ale i turistů. Odolá jen málokdo, když prochází okolo.
Foto Zuzana Duzbabová, Milan Svoboda, Měsíční záře, Richard Beneš
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
