Obce z Plzeňského kraje nechtějí platit místo státu nepedagogické pracovníky základních a mateřských škol, tedy kuchařky, uklízečky, školníky, či asistenty učitelů. Připravované opatření má platit od září 2025. Podle obcí to omezí jejich rozvoj, považují to za tlak státu na slučování vesnických škol. Šlo o hlavní téma dnešního bilančního sněmu Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje. Zahrnuje 192 měst a obcí, v nichž žije 84 procent obyvatel kraje.
"Pokud budou chtít zachovat školu, což chce každé město a obec, tak co jim zbyde. Přece neřeknou, že nebudou platit školníka. Ale nejhorší je to, že vláda ví, že se s tím vypořádají, a tak to prostě na nás hodí a hotovo," řekl Michael Forman (Občané HD), starosta pětitisícových Horažďovic. Ve městě jsou dvě základní a dvě mateřské školy a jedna základní umělecká.
"Nezbydou nám peníze na rozvoj. Utratíme je jen za nutné výdaje a údržbu. Ale na zatraktivnění prostředí nezbyde nic, což bude znamenat zániky malých obcí," tvrdí starosta Chanovic s 800 obyvateli Petr Čotek (Sdružení pro budoucnost).
Sedmitisícových Dobřan by se to zásadně dotknout nemělo, protože zredukovaly počet nepedagogických pracovníků tím, že mají jednotnou jídelnu a jídlo rozváží. Starosta Martin Sobotka (Aktivní Dobřany) ale chápe, že pro malé obce to je vážný problém. "Je to další krok k tomu, aby odstranili malé školy a děti dojížděly do míst, k nimž nemají vztah. Na to, jak malou úsporu to státu přinese, je to zásadní společenský krok, který bude mít nepříjemné důsledky hlavně pro malé obce," uvedl.
Pro čtrnáctitisícové Rokycany by to znamenalo navíc 21 milionů Kč ročně. Zřizují tři školy a dvě školky, z nichž každá má několik pracovišť. "Tak už přemýšlíme nad úspornými opatřeními, především ve stravování, je to o počtu jídelen. Ale nechme se překvapit. Já věřím tomu, že se to nebude jíst tak, jak je to horké," řekl starosta Tomáš Rada (Rokycanští patrioti).
Také šumavská Železná Ruda se 1630 stálými obyvateli je proti a doufá, že to tak nebude. "Máme 12 nepedagogů, museli bychom vydávat navíc tak pět milionů ročně, teď přitom dáváme do školy a školky 4,5 milionu," řekl starosta Filip Smola (Místní - Aby se u nás dobře žilo). Jeho kolega z nedalekých Hartmanic Pavel Valdman (SNK "Hartmanice 2018") uvedl, že by to pro městečko s 940 obyvateli, které má ve škole pět nepedagogických pracovníků, znamenalo navíc až tři miliony korun. "Všichni to chápeme jako likvidaci malých škol. Na Šumavě ale nejde školy spojovat, protože k tomu chybí dopravní obslužnost," uvedl.
Žinkovy s 850 obyvateli mají školu jako základní prioritu. "Budeme to muset nějak pořešit," řekl starosta Josef Karhan (Žinkovské SNK). "Teď sestavujeme rozpočty a nevíme, zda musíme s touto částkou počítat," řekl František Růžička, starosta Neuraz s 720 obyvateli. "Paní z ministerstva školství nám řekla, že to bude na sto procent platit od 1. září příštího roku," řekl Čotek.
Častý argument státu, že obce mají na kontech hodně peněz a zvládnou to, je podle Formana scestný. "Obce dlouhodobě spoří, a to hlavně na budování a obnovu základní infrastruktury. Stát je za to nemůže šikanovat," dodal.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
