Na úspěšném startu nového typu nosné rakety Ariane 6 se vedle dalších českých firem podílela i klatovská společnost ATC Space. Raketa odstartovala v úterý večer z evropského kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Raketa vynesla na nízkou oběžnou dráhu Země devět miniaturních satelitů CubeSat. Součástí letu bylo i několik dalších experimentů, které se ale úplně nepodařilo realizovat. Jde o projekt Evropské kosmické agentury (ESA).
Vedle satelitů CubeSat měla raketa na palubě i řadu experimentálních prvků, které na orbitě nezůstanou. Byly mezi nimi například dva návratové moduly, které si vyzkouší cestu z vesmíru zpět na Zemi. Šestapadesát metrů vysoká raketa zažehla dva přídavné a jeden hlavní motor Vulcain v úterý ve 21:00 SELČ. Nosič se následně vznesl k jasné obloze a vstoupil na oběžnou dráhu kolem Země.
Po zhruba hodině a šesti minutách od začátku letu se podařilo umístit na oběžnou dráhu miniaturní satelity přepravované novou raketou. Po půlnoci SELČ dokončila raketa svou první misi. Vypuštění dvou návratových modulů ani návrat horní části rakety na Zemi se však nepodařil. „Je to historický den pro ESA a pro Evropu," uvedl po dosažení tohoto cíle šéf kosmické agentury Josef Aschbacher. První start Ariane 6 byl původně plánovaný na rok 2020, technické potíže, pandemie covidu-19 a ruská invaze na Ukrajinu ale způsobily opakované odklady.
Na zajištění tohoto startu se významně podílely i české firmy díky ESA programu Ariane and Vega Development. „Tímto se završujeme naše úsilí započaté v roce 2016 vyjednáním účasti v programu na vývoj Ariane 6. S 25 miliony eur šlo o největší investici ČR do programu ESA vůbec,“ vzpomíná Ondřej Rohlík z Ministerstva dopravy, který zastupuje ČR v Programové radě pro kosmickou dopravu ESA a série jednání se od začátku účastnil.
V tenderech na výrobu rakety a přípravu odpalovací rampy uspělo pět českých firem. Klatovská firma ATC Space vyráběla spodní prstenec a sestavu horního prstence urychlovacího motoru P120C. Pevnost konstrukce a přesnost spojení jsou zde naprosto klíčové. Pro raketu dodává i frézované díly na montáž hlavního stupně. Jedná se o největší sadu kosmického hardware, jaká kdy byla v ČR vyrobena a také největší obchodní příležitost v oblasti kosmických aktivit. V plném provozy Ariane 6 půjde o miliardy korun obratu. V rámci sériové výroby bude každoročně dodávat desítky sestav postranních obrub urychlovacích motorů P120C pro novou Ariane 6.
Už dříve dodávala společnost z Klatov části předchozí rakety Ariane 5. „V roce 2019 jsme otevřeli nový výrobní závod v průmyslové zóně Klatovy vybavený nejmodernější technologií. Naší vizí do budoucna je zvýšit podíl výroby nosných raket v rámci evropského vesmírného programu a přispět k jeho dalšímu rozvoji zapojením vlastního inženýrství,“ informuje firma ATC Space.
Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ) pracoval na pevnostních analýzách konstrukce nosiče a především pak provedl sérii pevnostních zkoušek urychlovacího raketového motoru na tuhá paliva. Iguassu Software Systems pracovala na palubním softwaru, kde řídí telemetrii při poklesu přenosové rychlosti. Dále pak na softwaru pro pozemní segment, který odpovídá za předání telemetrie do řídícího centra.
Firma UNEX dodala sadu 16 mohutných podvozků, na které stojí obří montážní hala, ve které probíhá sestavení celé rakety přímo na odpalovací rampě, a které jen několik hodin před startem od odpalovací rampu odjede několik desítek metrů. Firma MCE Slaný zase vyrobila deflektor plamenů umístěný přímo pod motory rakety, který soustavou odrazových ploch odklání plameny do dvou obřích výfukových kanálů a chrání tak při startu raketu.
„Jedná se o investici, které se vyplatí. Nejen že firmy, její subdodavatelé a partneři, zvýší svoji technologickou úroveň, ale díky kapacitě až 12 raket ročně se za 20 až 30 let provozu nosné rakety, což je typická doba, po kterou se jedna generace raket využívá, násobně vrátí,“ připomněl ředitel Odboru kosmických aktivit a nových technologií Ministerstva dopravy, Václav Kobera. Očekává se, že při plném provozu rakety do českých firem přijdou zakázky za více než 200 milionů korun každý rok.
Pondělí, 1. dubna 2024, 16:01
Prestižní zakázku od Evropské kosmické agentury (ESA) získala plzeňská firma STREICHER, která se specializuje na vývoj a výrobu vakuových zařízení. Agentuře do jejích laboratoří dodá během dubna speciální komoru pro simulaci vesmírného prostředí. Ve...
Autoři ČTK | Foto ČTK / AP / Stephane Corvaja
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
