Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše v Klatovech obnovilo v Chanovicích na Klatovsku za 11 milionů Kč roubenou chalupu s chlévy z konce 18. století. Jde o 18. nemovitost v přírodním muzeu lidové architektury Pošumaví, které funguje 30 let jako jediné svého druhu v jihozápadních Čechách. Loni ho navštívilo 13 000 lidí. Chalupa z Třebýciny u Švihova je největším obytným objektem.
Dům, který je součástí prohlídkového okruhu, má dvě vnitřní expozice. "Jsou to kopie expozičního nábytku a také originály ze sbírkového fondu," uvedl ředitel muzea Luboš Smolík. V krovu je výstava věnovaná lidové architektuře jihozápadních Čech. Chalupa ukazuje život na vesnici v Pošumaví a představuje charakteristické zemědělské a řemeslné činnosti. "Dostali jsme ji zdarma v roce 1995, na obnovu čekala v klatovském depozitáři 30 let. Rozebírali jsme ji za stavu, kdy tam chyběla krovová část, takže ta je zcela nová. Museli jsme vyměnit také dožilé trámy," řekl Smolík.
Nový je chlév, který se ale musel zkrátit, aby se vešel do dispozice k už dříve renovované stodole. "Podle dendrochronologického průzkumu jde o chalupu z roku 1776, kdy byla kácena většina dřeva na stavbu. Objevil se tam i prvek, který nese stopy plavení, ale ten je z roku 1576," uvedl správce skanzenu Libor Kodýdek.
Podle něj byla chalupa ve velmi špatném stavu. "Chyběl krov, byly propadlé klenby černé kuchyně, komín a zadní stěna byla vyhnilá. Měli jsme jen roubenou hmotu, 50 procent se muselo nahradit. Tesal jsem kilometr trámů na chalupu a chlév, který je kopií původního, jenž v Třebýcině zůstal," řekl správce. Dům je podle něj celoroubený, typický pro zemědělské Pošumaví. "Jde o klasickou velmi bohatou usedlost, poměrně značných rozměrů. Zajímavý je komorovou dvoutraktovou částí s lichoběžníkovou světnicí," uvedl. K domu patřil více než dvacetihektarový statek. Nová je brána, která v Třebýcině nebyla. Je kopií bran z jihozápadních Čech ze 17. až 18. století. Na objektu jsou místo původních slaměných došek tašky bobrovky, jimiž byla střecha pokrytá až později.
Skanzen je podle Smolíka hlavně záchranným projektem pro ohrožené stavby lidového stavitelství. "V budoucnu chceme vracet chalupám i jejich zaniklé prostředí, tedy doplnit okolí o políčka, louky, sady a pastviny. Chceme prezentovat návštěvníkovi, kolik potravin sní za rok - brambor, obilí, hrachu a všeho. Ale na to potřebujeme další pozemky," uvedl.
Ve skanzenu o rozloze 1,25 hektaru jsou stavby z konce 18. století, muzeum je kromě jedné získalo zdarma. "Ukazuje, jak dřív lidé žili, v jakých podmínkách vyrostla tahle země. Je tu ubytování v barokním statku. Skanzen je napojený na zámecký areál a míjí ho turisté cestou na rozhlednu. Je na mezinárodní Vintířově stezce," řekl starosta Chanovic Petr Čotek (Sdružení pro budoucnost). Obec i skanzen mají sladěné kulturní kalendáře a otevírací doby turistických cílů. "V Plzeňském kraji je to největší skanzen lidové architektury, kde už je co ukazovat. Příští rok ho začneme nabízet cílenou propagací jako neotřelý turistický cíl a k tomu vytvoříme výpravnou publikaci," dodal krajský radní Libor Picka (STAN).
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
