Pondělí, 25. prosince 2023, 18:02
Jen kousek na jih od svého místa narození se přestěhoval orel mořský. Na svět přišel v roce 2020 v Brdech ve známé lokalitě u Padrťských rybníků, kde dostal ornitologický kroužek. Teď byl nahlášen jeho pohyb poblíž jihočeské Třeboně. Je to během krátké doby už druhá informace o pohybu orla, který pochází z Plzeňského kraje a spokojeně žije na jiném místě. První hlášení přišlo ze SRN.
„Od jihočeského kolegy Lukáše Hamáčka mi přišlo z Kroužkovací stanice Národního muzea Praha zpětné hlášení o pohybu námi v roce 2020 kroužkovaného orla mořského v Brdech. Na hnízdo u Padrťských rybníků tenkrát vystoupal 5. května 2020 Radek Zeman a okroužkoval celkem dvě mláďata,“ informoval Karel Makoň z plzeňského Dobrovolného ekologického spolku ochrana ptactva.
Jedno ze dvou mláďat orla mořského kroužkovaných na hnízdě v Brdech Lukáš Hamáček právě teď odečetl na rybníku Staré jezero v katastru obce Chlum u Třeboně. „Barevný kroužek odečetl dalekohledem. Orel byl ve společnosti dalších orlů živý a ve výborné kondici,“ konstatoval Karel Makoň, kterého informace velmi potěšila.
Před 13 lety kroužkoval Karel Makoň své úplně první mládě orla mořského na jeho hnízdě uprostřed divočiny na Tachovsku. V listopadu obdržel zajímavou zprávu ve které stojí, že tento dnes již třináctiletý orel spokojeně a ve zdraví žije v Německu v lesích nedaleko od Taxöldernu v regionu Horní Falc.
Na pravou nohu dostávají mláďata orlů ornitologický kroužek Národního muzea Praha s velmi dobře viditelnými barevnými a rozlišovacími kódy. Jedná se o speciální, pro mořské orly určené odečítací kroužky z lehké a odolné slitinu kovů, jejichž výhodou je možnost kontroly označených ptáků pomocí dalekohledu. Informace z takového kroužku lze následně kdekoli odečíst dobrým dalekohledem i na poměrně velkou vzdálenost, aniž by bylo potřeba dravce složitě chytat a nebo nějak rušit.
„Díky takovýmto kroužkům pak máme mnohem více informací například o pohybu sledovaných ptáků, jejich migraci, hnízdění, zimování, rozšíření, věku atd. Kroužkování nám umožní získat mnoho cenných poznatků o jejich životě, sloužících k jejich následné ochraně a výzkumu,“ vysvětlil Makoň.
Foto Karel Makoň, DESOP
