Před 13 lety kroužkoval své úplně první mládě orla mořského na jeho hnízdě uprostřed divočiny na Tachovsku Karel Makoň, šéf plzeňského dobrovolného ekologického spolku ochrana ptactva (DESOP). Teď obdržel zajímavou zprávu ve které stojí, že tento dnes již třináctiletý orel spokojeně a ve zdraví žije v Německu v lesích nedaleko od Taxöldernu v regionu Horní Falc.
„Obdržel jsem zpětné hlášení z Kroužkovací stanice Národního muzea Praha. Když jsem prověřoval podle fotografií a dat z archivu DES OP o jakého ptačího jedince se asi jedná, s potěšením jsem zjistil, že to byl můj úplně první orel mořský, kterého jsem kdy kroužkoval, z úplně prvního hnízda. Mám obrovskou radost, že orel mořský námi kroužkovaný v roce 2010 na Tachovsku u Nového Sedliště žije a že ho kolegové z Německa identifikovali podle barevného kroužku,“ řekl Karel Makoň.
Samotné kroužkování mláďat velmi vzácného dravce se uskutečnilo v květnu roku 2010 v přísném utajení a za pomoci dvou lezců. Jeden lezec sledoval a jistil dění na hnízdě ze sousedního stromu. Druhý se snažil co nejrychleji a nejšetrněji dostat na samotné hnízdo k mláďatům. Hnízdo však bylo postaveno v rozsoše větví po zlomené špici mohutného 30 metrů vysokého smrku, přímo na prostředku kmene. „Dostat se pod něj nebyl žádný problém, ale vyklonit se tak, abych alespoň dosáhl do hnízda k mláďatům, už bylo podstatně složitější,“ vzpomíná na dobrodružnou akci Makoň.
Každopádně akce se zdařila a výsledkem bylo okroužkování dvou přibližně pět týdnů starých orlích mláďat. Na pravou nohu dostalo každé mládě speciální ornitologický kroužek NÁRODNÍHO MUZEA PRAHA s velmi dobře viditelnými barevnými a rozlišovacími kódy. Jedná se o speciální, pro mořské orly určené odečítací kroužky z lehké a odolné slitinu kovů, jejichž výhodou je možnost kontroly označených ptáků pomocí dalekohledu. Informace z takového kroužku lze následně kdekoli odečíst dobrým dalekohledem i na poměrně velkou vzdálenost, aniž by bylo potřeba dravce složitě chytat a nebo nějak rušit.
„Díky takovýmto kroužkům pak máme mnohem více informací například o pohybu sledovaných ptáků, jejich migraci, hnízdění, zimování, rozšíření, věku atd. Díky kroužkům a kroužkování získáváme mnoho cenných poznatků o jejich životě, sloužících k jejich následné ochraně a výzkumu,“ vysvětlil Makoň.
Foto Hana Makoňová
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
