Počasí dnes24 °C, zítra26 °C
Pondělí 29. dubna 2024  |  Svátek má Robert
Bez reklam

Na chmelnici vykvetl obří barevný půllitr z květin. Rostou přímo mezi chmelem

Obří půllitr z květin o rozměru 60 metrů, vyrostl na jedné chmelnici na Žatecku a stal se symbolem nového projektu Plzeňského Prazdroje s názvem Kytky pro chmel. Ten představuje návrat k tradičním principům regenerativního zemědělství. Cílem je snížit vliv klimatické změny na růst chmele a zachovat tak kvalitu i vypěstované množství této tradiční suroviny pro výrobu piva. Na deseti chmelnicích proto neroste jen chmel, ale i další kvetoucí barevné rostliny.

„Do řádků mezi chmel jsme na vybraných chmelnicích vysázeli rostliny. Ty pomáhají vyživovat pole, zadržují v půdě vláhu a brání její erozi. Opouštíme tak v posledních dekádách zažité způsoby zemědělství, kdy je půda na podzim rozorána a všechny živiny zmrznou, aby se pak do ní musely na jaře uměle dodávat. Jdeme na to podobně jako kdysi naše babičky a dědečkové. Vracíme se doslova ke kořenům a chceme pečovat o půdu přirozenou cestou. V těchto dnech květiny rozkvetly mnoha barvami. Až odkvetou, stanou se navíc i přirozenou pastvou pro ovce a půda tak získá další živiny,“ vysvětluje princip projektu Kytky pro chmel Ivan Tučník, manažer udržitelnosti Plzeňského Prazdroje.

V rámci iniciativy Kytky pro chmel loni na podzim farmáři vyseli ve čtyřech lokalitách na Žatecku na deseti různých chmelnicích do meziřadí různé druhy květin, travin a dalších víceletých plodin. „Na části regenerativních chmelnic jsme použili směsi trav, jetelovin nebo vičenec, který je vytrvalý a má silné kořeny hluboké až dva metry. Jinde jsme zase zaseli luční květiny. Dohromady jsme takto půdu mezi chmelovými rostlinami oživili na deseti hektarech, což odpovídá zhruba 15 fotbalovým hřištím. V takovém měřítku dosud nikdo regenerativní postupy při pěstování chmele v Česku nezkoušel,“ uvádí Ladislav Chvátal, majitel chmelařské skupiny Arix Czech Hop.

Unikátní projekt je vědeckým výzkumem. Kondice chmele a jeho výnosy na regenerativních chmelnicích se bude porovnávat s chmelnicemi o stejné ploše a ve stejných lokalitách, které budou využívat konvenční způsoby zemědělství. Celkem je tak do projektu zapojených 20 hektarů chmelnic, které budou monitorovat moderní technologie.

„Na chmelnice jsme umístili sofistikované meteostanice, které umí měřit výkyvy teplot, srážky a vlhkost v porostu chmelnic. Do země jsme instalovali půdní čidla na měření teploty a obsahu vody v půdě. A budeme také sledovat, jak rostliny chmele využívají světelné záření. Díky těmto datům bychom měli lépe porozumět, jaký vliv mají zaseté meziplodiny na stav půdy a tím i na růst chmele,“ doplňuje Václav Brant z Centra precizního zemědělství České zemědělské univerzity. Současně na chmelnicích probíhají půdní analýzy.

Průběžné vyhodnocení se bude dělat po každé sezóně s důrazem na výnos a kvalitu chmele, a vždy v porovnání s výnosem na konvenční chmelnici. „Celý vědecký projekt pak vyhodnotíme nejdříve za pět let. Je potřeba vidět chování rostlin a stav v půdě během několika vegetačních cyklů a také je nutné dát půdě čas, aby se do ní přirozený život díky kořenům meziplodin vrátil,“ dodává vedoucí projektu Ivan Tučník.

Kořenový systém rostlin vytvoří v půdě přirozený ekosystém a zajistí dostatečné a přirozené zásobování chmele živinami. Zároveň zadrží potřebnou vodu. Půda se pak na podzim nerozorá, jako doposud, ale živiny v ní zůstanou do další sezóny. Experti přitom předpokládají, že nový postup přinese hned několik pozitivních efektů. „Zvýší se zastoupení organické hmoty v půdě a rostliny tak budou odolnější proti následkům klimatické změny. Nebude potřeba používat tak vysoké množství umělých hnojiv jako dnes. Celoroční pokrývka půdy pak sníží výpar vody i maximální teplotu na povrchu půdy. Ta bude zároveň chráněna před větrnou a zejména vodní erozí. A větší množství organické hmoty v půdě bude také napomáhat k lepšímu vsakování srážek a absorpci vody,“ doplňuje David Nesvadba z Arix Czech Hop.

Regenerativní postupy navíc pomáhají vázat v půdě uhlík, který rostliny vytahují z atmosféry, a tím přispívají v boji s klimatickou změnou. Návrat k tradičnímu farmářskému přístupu je další cestou, jak se Prazdroj snaží pomoci chmelařům bojovat s důsledky klimatické změny.

Chmelové EKG v projektu plzeňského pivovaru odhalilo příčiny letošní velmi špatné chmelařské sezóny

Neobvyklé chování chmelových rostlin výrazně ovlivnilo letošní velmi nevydařenou chmelařskou sezónu. Rostlinám vadily extrémní výkyvy počasí v letních měsících, kdy se střídaly dlouhé vlny veder a sucha a krátké intenzivní deště. Jde o zjištění...

Hodnocení článku je 60 %. Ohodnoť článek i Ty!

Foto Plzeňský Prazdroj

Štítky kytky pro chmel, chmelnice, pěstování chmele, projekt pivovaru, regenerativní zemědělství, klimatické změny

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Na chmelnici vykvetl obří barevný půllitr z květin. Rostou přímo mezi chmelem  |  Společnost  |  Zprávy  |  Plzeňská Drbna - zprávy z Plzně a okolí

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Uložené články mohou používat pouze přihlášení uživatelé.

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.