Málo známé a běžně nepřístupné oázy zeleně se na jeden den v měsíci otevřou veřejnosti

„I když se hřbitov na Roudné nachází jen několik minut od centra města, mnohým Plzeňákům je zcela neznámý. Jedná se o výjimečné místo s neopakovatelnou atmosférou a krásným výhledem na městské panorama s věží katedrály sv. Bartoloměje. Hřbitov už dávno neslouží svému účelu, připomíná spíš park se spoustou zeleně,“ popisuje náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar (STAN).

Hřbitov na Roudné vnikl vznikl pravděpodobně v první polovině 12. století a sloužil především dnes už bývalým obcím Malice a Záhorsko. Později tam byli pohřbíváni i obyvatelé ze Skvrňan a Bolevce. Řada významných hrobek a náhrobků pochází z 19. století. Pohřben je tam například arciděkan a zakladatel Sokola v Plzni Fratišek Herold či Jindřich Mikolecký, který se zasloužil o rozvoj Škodovky a byl i průkopníkem v oblasti létání nad Plzní. Ohradní zeď hřbitova, márnice a soubor 61 náhrobků a hrobek jsou kulturními památkami.

„Hřbitov u kostela Všech svatých bude od května do října otevřen každou první středu v měsíci od 9 do 18 hodin. Vzhledem k tomu, že toto místo neztrácí nic ze svého kouzla ani v zimních měsících, zůstane hlavní brána hřbitova otevřena každou první středu po celý rok. Zkrátí se jen otevírací doba, od listopadu do března bude otevřeno mezi 10. až 16. hodinou,“ doplnila Radka Kolářová z Úseku městské zeleně Správy veřejného statku města Plzně (SVSMP), která se o hřbitov stará.

V Luftově zahradě vyroste nový zahradní domek

Přístupná veřejnosti je také Luftova zahrada v Plzni Doudlevcích. Podívat se tam bude možné každou první středu v měsíci. Až do října budou brány pro návštěvníky otevřené vždy od 9 do 18 hodin. Od listopadu do března pak jen od 10 do 16 hodin.

Luftova zahrada byla založena na konci 19. století manželi Burgerovými. Poté se o ni staralo několik generací rodiny Luftových. Mezi lety 1918 až 1933 pozemek vlastní Vilém Luft, který tam nechal vybudovat okrasnou zahradu se dvěma rybníky, množstvím exotických dřevin, altánem a sochařskou výzdobou plzeňského autora Otokara Waltera. Součástí zahrady jsou letité stromy. Díky specifickému prostředí je v zahradě k vidění i celá řada živočichů, jako jsou třeba žáby, užovky, ale i ledňáčci a volavky.

„U vchodu do zahrady stojí dva zahradní domky, jeden ve velmi špatném stavu. Místo nákladných oprav dojde k jeho zbourání, aby na stejném půdorysu mohl vyrůst dům nový. Ten nabídne sociální zázemí, včetně místnosti s přebalovacím pultem pro maminky s malými dětmi, v plánu jsou i skladovací prostory. Stavba vyjde zhruba na šest milionů korun," dodal Petr Kuták z Úseku městské zeleně SVSMP.