Jen těžko budete v Plzni hledat jiné místo, kde by lidé tak rádi trávili svůj volný čas. K boleveckým rybníkům to není z města daleko, voda láká ke koupání a okolní lesy zase k příjemné procházce nebo projížďce na kole. Vždy tomu tak ale nebylo. Před 562 lety, kdy vznikl Velký Bolevecký rybník, byl zájem hlavně o chov ryb. Poptávka po rekreaci přišla se začátkem 20. století.
„Po husitských válkách nebyla finanční situace města Plzně příliš dobrá, a proto se město rozhodlo rozšířit zdroje svých příjmů. Jedním z nich se měly stát výnosy spojené s rybníkářstvím, které v této době bylo nebývale profitabilním podnikáním,“ uvádí městští archiváři.
Podle dochovaných dokumentů došlo v roce 1460 odkoupení vsi Volevce (dnes Bolevec) od skomírající kapituly svatého Apolináře v Praze. Plzeň tehdy ves i okolní statky získala za 200 kop grošů. Samotné založení Velkého Boleveckého rybníka datuje městský archiv na 28. březen 1461, tehdy jistá paní Machna se svými syny odevzdala městu pozemky pro zřízení rybníka.
„Vzhledem k tomu, že k realizaci režijního chovu ryb je zapotřebí ucelené soustavy nádrží třecích, výtažních a kaprových, lze tedy předpokládat existenci alespoň části bolevecké rybniční soustavy už ve druhé polovině 15. století,“ pokračují archiváři. Do dnešních dob čítá Bolevecká rybniční soustava desítku větších i menších vodních děl.
Romantické prostředí rybníků dalo také vzniknout několika pověstem. Jeden z příběhů například mluví o pokladu, který je poblíž rybníka. Další zvěsti hovoří o strašidlech jako je třeba tatrman, který lákal děti do vody pomocí pentlí a dalších drobností, aby je pak utopil. Rád prý také ničil rybářům jejich sítě.
V 70. letech 19. století si plzeňský pivovar pronajal plochu u hráze Velkého Boleveckého rybníka, aby tam mohl v zimě těžit led. Pro usnadnění přepravy byla na místě zřízena železniční vlečka, po které se led dopravoval přímo do pivovarských sklepů. Zajímavostí je, že například v roce 1920 vykutali ledaři rekordních 600 vagónů ledu. V roce 1942 jim práci ulehčil pásový dopravník, který dokázal vytěžit až 100 tun ledu za hodinu. Poslední ledová kra odtud putovala do pivovaru v roce 1987. Dopravník dělníci rozebrali až v roce 1994.
Od začátku 20. století zájem o chov ryb upadal a do popředí se dostalo rekreační koupání a v zimě bruslení. Vznikaly postupně rekreační a turistické cesty. Mezi lety 1920 až 1921 nechalo město postavit na severním břehu Boleváku koupaliště Ostende s výletní restaurací. Plavci tam měli k dispozici kabinky či půjčovnu loděk.
Sobota, 18. března 2023, 09:02
Jak se daří doplňovat vodou přečerpávanou z řeky Berounky vysychající Velký bolevecký rybník v Plzni se teď mohou lidé přesvědčit z pohodlí svého domova. Výšku hladiny, množství dočerpané vody i aktuální teplotu vody při hladině si nyní mohou...
Bolevák dnes lidé využívají výhradně k rekreaci a vodním sportům. Na břehu sídlí Jachetní klub Plzeň, který tam má už od 30. let velkou tradici. Plzeňany dnes hlavně zajímá stav vody v rybníce, který začalo město na podzim loňského roku dopouštět. Správa statku pravidelně odstraňuje rákos a orobinec ze břehů rybníka, redukuje plevelné ryby a seče vodní trávy. I díky tomu je voda přes léto kvalitní a vhodná ke koupání. Kolem rybníků taktéž vede hustá síť turistických cest. Jednou z nejzajímavějších je Sigmondova naučná stezka. Kolem rybníků vede rovněž cyklostezka nebo Zážitkový okruh Spejbla a Hurvínka. K návštěvě láká také nedaleko arboretum Sofronka.
Foto Národopisné muzeum Plzeňska | Zdroj archiv města Plzně
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
