Při vybírání školního batohu je třeba zvážit celou škálu faktorů, vždy je však třeba myslet především na zdraví dítěte. Zdravotně nezávadný batoh by měl být co nejlehčí, měl by obsahovat hrudní a bederní pás, záda by měl mít anatomicky tvarovaná, a měl by také obsahovat dostatek reflexních prvků. Ideální pak je, když má školní batoh zdravotní posudek od specialistů na dětskou ortopedii. Batohy od českého výrobce Bagmaster se tím pyšnit mohou.

Také ve druhé polovině srpna je voda na většině míst v kraji vhodná ke koupání. Hygienici, kteří kvalitu vody na vybraných místech dlouhodobě sledují, nedoporučují ke koupání biotop v Blovicích na Plzeňsku. Podle posledních dostupných měření je tam voda nevhodná ke koupání kvůli množství chlorofylu a sinic a pro plavce může představovat zdravotní riziko. Koupání nelze doporučit především pro děti, těhotné ženy, alergiky a lidi s oslabenou imunitou, informují hygienici na svém webu.

Nový způsob pohřbívání, ukládání popela zemřelých ke kořenům stromů, připravuje Správa hřbitovů a krematoria na ústředním hřbitově v Plzni. K dispozici by tato možnost uložení ostatků zemřelých měla být zhruba na podzim. V Česku takový způsob nabízí zatím jen pár hřbitovů, například v Praze a v Brně.

Spolek dvou desítek nadšenců Bart opravuje už šestým rokem památkově chráněný dům na náměstí v Úterý na Plzeňsku. V takzvané Turbovně - Domu Na Růžku bude komunitní prostor pro setkávání a kavárna. Barokní měšťanský dům na historickém náměstí, který byl staticky narušený a hrozilo mu zřícení sklepů, spolek odkoupil, jeho členové dávají do opravy vlastní peníze, shánějí dotace a pořádají sbírky, kulturní akce a brigády. Turisticky atraktivní Úterý se 460 obyvateli leží na návrších údolí Úterského potoka.

Navzdory tomu, že je půlka srpna, Správa veřejného statku města Plzně se už poohlíží po vánočním stromu, který bude letos dělat parádu na náměstí Republiky. Ideální kandidát by měl být zhruba 15 metrů vysoký s pravidelným kuželovitým tvarem. Může to být smrk, jedle nebo douglaska. Radnice vyzývá obyvatele Plzně a jejího okolí, kteří mají na zahradě vhodný exemplář a plánují jeho odstranění, aby ho před pokácením nabídli městu.

Vietnamská komunita je velmi soběstačná, soudržná a uzavřená. V Plzni úřady evidují 22 600 cizinců, 2 500 z nich jsou Vietnamci. Většina Čechů je má spojené hlavně s večerkami a dalšími obchody. Výstava v mázhauzu plzeňské radnice se snaží ukázat jejich život. Jak oslavují, jaké dodržují tradice i to, jestli jim schází Vietnam.

Senioři mají sice v domovech zajištěnou péči, kolikrát jim ale chybí někdo, kdo by si s nimi jen tak popovídal. I to byl důvod, proč vznikl projekt pod hlavičkou Nadace Českého rozhlasu Návštěvy POTMĚ. Tato služba, kterou zprostředkovávají čistě nevidomí lidé, funguje napříč republikou. Společné chvíle se seniory tráví v Plzni Jaroslava Češková a její kolegyně Martina Půtová. Zároveň se věnují také dětem a navštěvují příměstské tábory, kde se snaží vysvětlit, jak se žije bez zraku.

Poslední dobou se objevuje čím dál víc podvodných volání ze zahraničí. Varuje před tím Český telekomunikační úřad. Svoji oběť podvodníci krátce prozvoní a pak čekají na to, jak dotyčný zareaguje. Když zavolá zpátky, je mu účtována vysoká částka za hovor. Může jít i o desítky korun za minutu. A to i přesto, že vám na druhé straně hovor nikdy nikdo nezvedne. Útočníci profitují z propojovacích poplatků.

Pokud by došlo k nejhoršímu a naplnily se ty nejčernější scénáře, město Plzeň je v jedné oblasti perfektně připraveno na zvládnutí případné podzimní vlny pandemie. V budově krematoria na Ústředním hřbitově jsou nově v provozu dvě nejmodernější kremační pece od největšího světového výrobce, třetí začne fungovat od září. Nahradily tak zastaralé a nevyhovující pece s mnohem menší kapacitou. Na jaře, kdy v Česku umíralo na covid nejvíce lidí, byl provoz dnes již bývalých pecí na hraně kapacity.

Sedmdesátiny oslavil profesor Bohumír Janský, celosvětově se proslavil jako objevitel pramenů Amazonky. Narodil se v Mladoticích na severním Plzeňsku, absolvoval gymnázium v Plasích, poté vystudoval Přírodovědeckou fakultu univerzity Karlovy v Praze. K životnímu jubileu poblahopřál legendárnímu objeviteli primátor města Plzně Martin Baxa. Jako učitel zeměpisu totiž o jeho objevech svým studentům přednášel.