Vietnamce mají Češi spojené s večerkami, výstava se snaží ukázat jejich tradice a oslavy
Vietnamská komunita je velmi soběstačná, soudržná a uzavřená. V Plzni úřady evidují 22 600 cizinců, 2 500 z nich jsou Vietnamci. Většina Čechů je má spojené hlavně s večerkami a dalšími obchody. Výstava v mázhauzu plzeňské radnice se snaží ukázat jejich život. Jak oslavují, jaké dodržují tradice i to, jestli jim schází Vietnam.
Putovní výstava Vietnams stories se snaží ukázat běžný život Vietnamců žijících v Česku. Jejich rodinný život zachytil fotograf Jindřich Štreit. Na plzeňské výstavě spolupracoval magistrát a vietnamské velvyslanectví. Fotografie budou v mázhauzu radnice k vidění až do 27. srpna.
„Díky mému žákovi jsem se mohl dostat přímo do soukromí vietnamské komunity a zachytit ji tak, jak ji většinou neznáme. Fotografie často zachycují zvyky společné pro oba národy – narození dětí, oslavy, svatby, pohřby. Vietnamci jsou národem, který drží velmi těsně pospolu. Například vietnamská svatba je značně monumentální, čítající až tisíc lidí. I přes to, že zde již žije třetí generace Vietnamců, tradice si přinesli a uchovávají i nadále jako v rodné zemi,“ uvedl Štreit.
Náměstkyně primátora města Plzně Eliška Bartáková (ANO) připomněla i první vlnu pandemie, kdy právě vietnamská komunita neváhala pomoci a městu darovala 300 tisíc korun a 1700 látkových roušek. V prodejnách často roušky zdarma rozdávali lidem, kteří přišli nakoupit.
„Našim vietnamským spoluobčanům záleží na společnosti, ve které žijí. Věřím, že oboustranná spolupráce je důležitá, a především ku prospěchu obou stran,“ dodala Bartáková.
Jindřich Štreit je český dokumentární fotograf, vysokoškolský pedagog, kurátor a organizátor kulturního života. Zaměřuje se na dokumentování života na venkově a obyvatele českých vesnic, věnoval se tématu zemědělství i těžké práci v továrnách. V poslední době se věnuje mnoha sociálním tématům o drogově závislých, handicapovaných, nevidomých, vězních, starých lidech, pracovnících ve zdravotnictví, cizincích, kuřácích nebo lidech bez domova. Hodně se také věnuje sakrálním tématům.
