Nadšenci zachraňují barokní měšťanský dům, hrozilo mu zřícení

Opravený dům oživí centrum. Do jeho záchrany, kterou zajišťuje Úterský spolek Bart, už šlo zhruba pět milionů korun. Díky podpoře dárců v roce 2018 vybral peníze na první etapu opravy dvoupatrových sklepů tesaných ve skále. Před loňskými Vánoci skončila kampaň na portálu Hithit, z níž se dofinancovalo statické zajištění. Společenská místnost bude podle člena spolku Jana Floriana z Místní akční skupiny Český Západ dokončená a zpřístupněná tento měsíc, komunitní dům příští rok. „Za rok dva budou ty hlavní práce hotové," dodal. Celkové náklady přesáhnou deset milionů Kč.

Na dokončovanou společenskou místnost, kde se mimo jiné restaurují historické omítky, sehnal spolek miliony korun z Programu rozvoje venkova. Poté bude pokračovat křídlem do náměstí, které už je staticky zajištěné. Vznikne tam komunitní centrum, tedy víceúčelový prostor, kde si lidé budou moci dát kávu. „Na to už máme z IROP (evropského programu) tři miliony. Hotové by mělo být příští rok," uvedl Florian. Postupně se opravují i sklepy. „Díky dotaci kraje se ještě letos provede zpřístupnění z náměstí, kde budou dveře a vstup do historických sklepů, malá prodejna suvenýrů a improvizované infocentrum," přibližuje. Fasáda bude další etapou, až budou peníze.

Přes 20 let fungující spolek, jemuž už se před deseti lety podařilo opravit barokní varhany v kostele za 3,5 milionu korun, koupil v roce 2015 dům v exekuční dražbě za 390 tisíc korun. Vzal si na to soukromou půjčku, kterou splácí z výtěžků z pořádání akcí, ze sbírek i například nabídkou kávy za dobrovolné příspěvky. „Řada z nás si vzala soukromé půjčky na financování záchrany," upozorňuje Florian.

Turbovna je podle Floriana nejznámějším místem v Úterý, které je velmi navštěvované turisty. „Natáčela se tu Zdivočelá země, Habermannův mlýn i další filmy a lidé se hodně chodí na ta místa dívat. Je tu sice hospoda, ale žádná kavárna, ani žádná klubovna pro setkávání sousedů, spolky a oslavy," konstatuje. Objekt, o němž je první zmínka v roce 1617, byl 160 let mydlárnou, poté tam měla do druhé světové války rodina Turbů řeznictví a nejstarší hostinec. Od konce války je neobydlen. Památku dlouho nikdo nechtěl, městečko si na opravu netrouflo.