K říjnovým volbám do Senátu a krajských zastupitelstev chce přijít 67 procent lidí, z toho 42 procent je pevně rozhodnuto. Současná situace ohledně šíření koronaviru má vliv na rozhodování o volební účasti u čtvrtiny občanů, přičemž případná karanténa by odradila spíše ty, kteří nad ní ještě váhají. Vyplynulo to ze zářijového on-line průzkumu agentury STEM/MARK mezi 502 lidmi ve věku 18 až 64 let.
Podle analytika STEM/MARK Davida Friče se tedy nedá čekat, že by reálná účast u voleb dosáhla uvedených dvou třetin. "Skutečná volební účast se většinou sotva přiblíží podílu pevně rozhodnutých respondentů, tedy oněm 42 procent, u voleb druhého řádu to bývá ještě o trochu méně," uvedl Frič. I tak by podle něj byla účast v nadcházejících krajských volbách jedna z nejvyšších. Nejvíc voličů přilákaly krajské volby v roce 2008, kdy jich přišlo 40,3 procenta.
Rozhodování lidí o účasti ve volbách navíc ovlivňuje aktuální šíření nemoci covid-19. V průzkumu to připustilo 26 procent lidí. Naopak 74 procent uvedlo, že současná koronavirová situace nemá vliv na jejich rozhodování o účasti ve volbách. Devadesát procent lidí, kteří jsou odhodlaní přijít k volbám, v případě karantény pak zvažuje i alternativní způsoby volby.
V otázce, jaký alternativní způsob volby by preferovali, jsou lidé rozděleni téměř na polovinu. Čtyřiapadesát procent by dalo přednost hlasování z auta u volebního stanoviště a 47 procent hlasování do zvláštní přenosné volební schránky.
Odklad voleb si tři pětiny občanů za současné situace ale nepřejí. Pro pozdější termín voleb by bylo 18 procent lidí.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?