Úterý, 2. července 2019, 12:58
Na 7500 diváků si nenechalo ujít velkolepou operu Nabucco, kterou v pátek pod širým nebem v amfiteátru na Lochotíně uvedlo Divadlo J. K. Tyla. Mimořádný zážitek z díla Giuseppe Verdiho umocnily působivé scény se stovkami účinkujících, živými zvířaty, videoart, světelná show i mohutné scénické efekty.
Působivá hudba zněla pod taktovkou Jiřího Štrunce, silný příběh se odehrál v režii Tomáše Pilaře, v hlavních rolích se představili oceňovaný maďarský barytonista Michel Kalmandy a známá sopranistka Csilla Boross. Za město Plzeň pátý ročník projektu Noc s operou na pódiu zahájili primátor Martin Baxa a náměstkyně pro oblast kultury, památkové péče a sociálních věcí Eliška Bartáková.
„Když v roce 2015 tento projekt začínal, tak jsme s ředitelem Divadla J. K. Tyla Martinem Otavou říkali, že je to takový velký experiment. Ukázalo se, že naše město je opravdu evropským hlavním městem kultury a že se tady i takovým projektům velice daří. Mám z toho velikou radost a chtěl bych vám všem poděkovat,“ řekl Martin Baxa, jenž jmenovitě poděkoval řediteli Martinu Otavovi a Tomáši Pilařovi i celému souboru divadla. Uvedení Nabucca označil za krásný zážitek.
„Jsem ráda, že město Plzeň podporuje tento neobvyklý projekt. Má své místo v kulturní Plzni,“ doplnila náměstkyně Eliška Bartáková.
Jedna z divácky nejoblíbenějších oper nabídla biblický námět o utiskovaném židovském národu a babylónském králi Nabuchodonosorovi. Nabucco byla Verdiho teprve třetí opera, ale hned po svém prvním uvedení se stala hitem. Hlavní motiv židovského sboru Leť, myšlenko, na zlatých křídlech, jenž je považován za nejkrásnější sbor celé operní literatury, zazpívalo na Noci s operou téměř 300 účinkujících. Symbolickým závěrem bylo vypuštění bílých holubic na konci příběhu.
Mimořádný projekt Noc s operou pořádá DJKT od roku 2015 a jeho popularita stále roste, minulý ročník, který přinesl jednu z nejhranějších oper, Pucciniho Turandot, navštívilo přes šest tisíc diváků. „Na začátku projektu stála touha předvést operu v její plné síle a monumentalitě a zároveň ji v nenuceném prostředí přiblížit i těm, kteří běžně do divadla nechodí,“ vzpomíná ředitel DJKT Martin Otava.
