Úterý 26. 5. 2026 | Svátek má Filip
Dnes, 07:35
Na svých místech v Klatovech je už všech jedenáct uměleckých děl vystavených v rámci celorepublikově proslulého festivalu Sochy v ulicích. Každoročně vyvolávají vystavená díla bouřlivé diskuse na sociálních sítích nejen mezi místními obyvateli. Jednoznačným hitem je letos velké rudé prase při vášnivém polibku s mužem v bílém, o kterém Plzeňská Drbna informovala jako první. Velkou pozornost budí i pohyblivá žirafa sestavená z uzenin a vidliček.
„Letos pocházejí všechna díla z ateliéru Socha a prostor plzeňské Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara ZČU. Festival totiž každý rok představuje tvorbu jednoho konkrétního ateliéru z řady českých uměleckých škol. Vernisáž s komentovanou prohlídkou se uskuteční 23. května od 15 hodin. Přehlídka končí 31. října 2026,“ informoval kurátor výstavy Petr Krátký z pořádající Galerie Klatovy / Klenová.
Sochy najdou lidé v centru města nejen v ulicích, ale i v parcích, na náměstí, v podchodu, v bazénku, na dvorku i na dalších veřejných prostranstvích. Od začátku se nejvíce mluvilo o díle nazvaném Polibek moci, jehož autorem je Adam Trbušek. Obří rudé prase s šedou hlavou při vášnivém polibku v objetí s mužem v bílém stojí na sídlišti U Pošty. Svým provedením má provokovat. A tento záměr se autorovi daří. Část lidí prasečího muže miluje, zatímco druhá část ho upřímně nenávidí. „Je mi z toho na zvracení, když jdu kolem,“ prohlásil například jeden procházející muž. „To rudé prase je letos úplně nejvíc. Chtěl bych ho tady mít trvale vystavené," má jasno Radek B.
Středa, 13. května 2026, 07:35
Obří rudé prase s šedou hlavou při vášnivém polibku v objetí s mužem v bílém. Instalace z orezlých kovových plátů anebo reliéf zdobící čelo hrůzostrašného a posprejovaného podchodu. To jsou první tři díla, která už zdobí centrum města Klatovy, kde...
Prasečího muže vytvořil Adam Trbušek, který se proslavil sochou obřího růžového králíka požírajícího torzo lidského těla. I přes protesty mnoha lidí je králík už 11 let symbolem plzeňského sídliště Lochotín, kde stojí. Mnohokrát se stal růžový lidožravý králík terčem vandalů, několikrát byl pomalován nacistickými i vulgárními symboly. Fotografie i záběry prasečího muže vystaveného v Klatovech už proběhly všemi tuzemskými médii. Jezdí se na něj dívat nejen místní, ale i lidé z širokého okolí a vzdálenějších míst.
Zaslouženou pozornost budí i monumentální kinetická plastika Žirafa od Viktora Friče. Tělo žirafy má podobu salámu, hlavu zase tvoří řádně opečený špekáček, zatímco nohy jsou z obřích vidliček. Dílo je umístěno na travnaté ploše na křižovatce ulic Tyršova a Podbranská. Vypadá to, jako by se žirafa pásla v přírodě. Kinetika objektu funguje na principu kyvadla s vychýlenou osou, což umožňuje soše reagovat na poryvy větru či fyzický zásah diváka. Autor se tak skrze nadsázku ptá, zda by nám divoká zvířata více chyběla ve volné přírodě, nebo na jídelním lístku.
Letošní specialitou je instalace s názvem Nedotknutelnost odloučení od Františka Dvořáka. Ta totiž vynikne především za tmy, kdy červeně svítí. Dílo vzniklo přímo pro místo bývalého hostince U Slunce. Dříve šlo o tepající centrum společenského života. Později byl objekt přebudován pro účely školní jídelny a dnes už budova neexistuje. Její někdejší existenci připomínají pouze fragmenty interiéru dochované na přilehlém štítě sousedního domu.
Lidé diskutují i nad dílem s názvem LAST od Daniela Doležala. Antropomorfní objekt z epoxidové pryskyřice podle slov autora na sebe bere podobu boxovacího pytle, který přes veškerý tlak vzdoruje destruktivním vlivům okolí a působí jako memento budování vnitřní odolnosti. Je umístěn v Jiráskově ulici. „No a co znamená ta ohavná věc u hradeb, by mě zajímalo,“ napsala například Marcela B. „To moderní umění, to je jeden paskvil za druhým. Kde jsou ty doby, kdy umělec byl skutečný mistr,“ reagovala zase Irena N. „To je ale kýč. Kdybyste radši vysadili strom nebo nějaký pěkný keř. Ale tuhle ostudu? Asi nevíte, kam s penězi,“ doplnila Lenka V.
V sousedství kostela sv. Vavřince a v těsné blízkosti budov bývalého gymnázia a současné obchodní akademie zase stojí záhadný dřevěný objekt nazvaný CULTUS – CACAS?. Jeho autorem je Benedikt Tolar. Tvarem odkazuje k nejstarším sakrálním dřevěným konstrukcím na našem území. Může ale také vyvolat pochybnost o původu a účelu zobrazené formy. „Jsem zvědavý, kdo tam první vykoná velkou potřebu,“ konstatoval Martin F.
Mapka s přesnou lokalizací všech vystavených děl i jejich popisem je už k dispozici na webových stránkách Galerie Klatovy / Klenová.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
