Pondělí 30. 6. 2025 | Svátek má Šárka
Až do konce září mohou lidé v Západočeské galerii v Plzni vidět výstavu výrazného plzeňského umělce Vladivoje Kotyzy. Expozice v Masných krámech přináší průřez jeho malířskou a kreslířskou tvorbou od šedesátých let po současnost. Právě aktuální tvorba je nejklíčovější částí výstavy. Největším lákadlem je pak velká sestava pěti pláten Pokus o portrét smrku.
Výstava je koncipovaná do sedmi kapitol, které mapují jeho tvorbu od současností až k úplným začátkům. Výstavu navíc doprovází monografická kniha z pera kurátora výstavy Petra Jindry, který se tvorbě Vladivoje Kotyzy dlouhodobě věnuje.
Jedním z klíčových prvků tvorby Vladivoje Kotyzy je schopnost vnímat svět s mimořádnou citlivostí a tuto zkušenost přesně zobrazit. Hlavní osou Kotyzovy tvorby posledních patnácti let jsou tušové kresby v plenéru, v nichž se pokouší vytvořit živý záznam přírodního jevu. Výstava představuje v šesti oddílech stovky těchto kreseb z konkrétních geografických lokalit (od Šumavy podél Úhlavy, okolí Mže, údolí Žebráckého potoka, bolevecké rybníky, údolí Berounky a další místa). Kresby jsou instalovány v souvislých pásmech, tak, aby umožnily plynulé vnímání záznamů jedinečného přírodního fenoménu a krajinných konstelací.
Těžištěm výstavy je pak Kotyzova kresebně malířská prezentace „Pokus o portrét smrku“, tvořená pěti plátny o celkové výšce přes čtyři metry. „Tento lesní jedinec je zde prezentován fenomenologicky ve sledu úrovní jeho zrakového vnímání od kořenů po korunu. Jedinečná realizace v jistém smyslu završuje dlouhodobé studium stromů a přírodních fenoménů,“ uvedl ke Kotyzovu dílu Petr Jindra.
Vladivoj Kotyza patřil ve druhé polovině šedesátých let spolu se svými spolužáky na Akademii výtvarných umění Janem Jedličkou a Mikulášem Rachlíkem k tvůrcům tzv. pražského fantastického realismu, který navazoval na širší proud českého imaginativního umění. Po studiích Kotyza rozvíjel v průběhu dalších desetiletí ve své tvorbě samostatně osobitý realismus, jehož prostřednictvím zachycoval v malbách a kresbách reálné městské motivy – zejména chátrající plzeňskou periferii Roudná. „Současně se intenzivně zabýval fenoménem prostoru, vidění prostoru a vztahem mezi hloubkovým prostorem a dvojrozměrnou plochou obrazu. Od devadesátých let se jeho pozornost přesunula právě v souvislosti s prostorem k přírodě, zejména lesnímu prostředí,“ dodává kurátor výstavy Petr Jindra.
Výstavu mohou lidé vidět v Západočeské galerii v Plzni až do 28. září.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
