Veteráni i moderní stroje, trolejbusové oslavy přilákaly v parném vedru davy lidí

Městská hromadná doprava v Plzni má hodně fanoušků. Důkazem může být i fakt, že ještě před zahájením akce stály před vstupem do areálu DEPO2015 desítky lidí. Možná byli nedočkaví, možná jen chtěli využít dopoledních hodin, dokud ještě nebylo tak extrémní vedro. I tak slunce pálilo dost.

Jakmile návštěvníky vpustili dovnitř, rozprchli se po parkovišti, kde stály vyřádkované trolejbusy. „Ten je krásnej. A jak se blýská,“ zvolala malá holčička a hrnula se k volantu naleštěného vozu. A nebyla zdaleka sama. Právě rodiny s dětmi mezi dopoledními návštěvníky dominovaly. Jeden chlapec se například rozvalil na pohodlných sedačkách vozu 9Tr. „Kam jedete, pane?“ ptala se ho vysmátá maminka. „Na hory!“ řekl rázně a další “pasažéři“ souhlasně pokývali hlavou, že na hory by v parném horku klidně vyrazili také.

 

Na první pohled zaujal vůz Škoda 9TrHT26 z Muzea dopravy ve Strašicích. Muzeum ho vystavuje v předrenovačním stavu. Tento konkrétní vůz sloužil v Plzni až do listopadu 1991. Po vyřazení zamířil do Air Parku ve Zruči, kde ho využívali jako skladiště. V roce 2018 jej získalo muzeum. Vozidlo zkompletovalo a doplnilo chybějící díly.

Kromě něj si návštěvníci mohli prohlédnout i další modernější trolejbusy, které ještě donedávna jezdily nebo dosud jezdí v ulicích západočeské metropole. Pozornost budil také obří tříčlánkový trolejbus Škoda–Solaris. Na délku měří 24 metrů a v Praze vozí cestující mezi Nádražím Veleslavín a Letištěm Václava Havla.

Přestože oslavy patřily především trolejbusům, nechyběl na nich ani legendární autobus Škoda 706 RTO. Nebyla to náhoda. Dopravní podniky totiž představily čerstvě zrekonstruovaný historický vlek Jelcz.

„Je to práce pana Urbánka, který se na RTOčka zaměřuje, a toto je podobná stavba. Pán je od Olomouce a pracoval na tom zhruba deset měsíců. Je to složené ze dvou vraků, takže jde o kompletně rozebrané a znovu sestavené vozidlo. Velmi dobře se podařilo zpracovat třeba čalounění sedadel. Tento typ vleku jsme u nás svého času měli ve třech kusech. Tyto vozy jezdily od poloviny 60. let do roku 1973. Teď je tento vlek v našich sbírkách,“ prozradil Ondřej Liška z Plzeňských městských dopravních podniků.

V autobusu i samotném vleku se lidé s nadšením fotili, a to zdaleka nejen děti. U jejich rodičů a prarodičů to vyvolalo řadu vzpomínek. „V tom jsme jezdili. To si pamatuju. Tady na té čtyřce jsme hrávali karty,“ uvedl jeden z návštěvníků. Dalšímu se hned vybavila příhoda z dob mládí. „S kamarádem jsme jezdili do Manětína jako študáci. Tenkrát se odpolední linky posilovaly tím vlečňákem, aby se tam vešlo víc lidí. Netuším, jak se ta vesnice jmenovala, ale byla tam taková blbá zatáčka, že byl tam roh domu vystrčený ven. Řidič si to špatně najel a zbořili jsme ten roh. Nic se nestalo, bylo to v malé rychlosti. Ale chtělo to kumšt, dříve to cestování bylo jiné než dneska,“ podotkl.

A jinak se samozřejmě řídí i samotní veteráni bez vleku. „Je to trošku namáhavější. Řízení jde víc ztuha, řazení také. Je to takové tvrdší, protože je to vlastně náklaďák. Je to postavené na rámu nákladního vozu, takže komfort tam takový není. Ale na tehdejší dobu to bylo dobrý a já s ním jezdím velice rád,“ prozradil Martin Šmíd, který je u dopravních podniků přes 30 let a pravidelně usedá za volant obdivovaného RTOčka.

Historie trolejbusové dopravy se v Plzni začala psát 9. dubna 1941. První spoj vyjel ze zastávky u Městských lázní na lince A směrem k Doubravce. Po několika týdnech ji doplnila linka H k Ústřednímu hřbitovu. Trolejbusy tak nahradily autobusy na nejvytíženějších a zároveň nejvíce kopcovitých trasách. Postupně se rozšířily do většiny plzeňských předměstí a dnes spolu s tramvajemi tvoří páteř městské hromadné dopravy. Trolejbusy jsou sice v západočeské metropoli nejmladším dopravním prostředkem, zároveň jde ale o nejstarší fungující trolejbusový provoz na našem území.