Po létech složitých jednání přešlo pod nadaci Atom muzeum, bývalý sklad sovětské jaderné munice v Brdech
Po deseti letech jednání s armádou, přešlo Atom muzeum v Brdech - bývalý sklad sovětské jaderné munice, pod Nadaci Železná Opona. Loni koupila dva podzemní sklady, takzvané depoty, a od letošního dubna jsou na ni převedené také pozemky v jejich okolí. Nadace už je nyní zapsaná v katastru jako vlastník všech nemovitostí, které potřebuje k provozování muzea historie jaderného zbrojení. Za devět let fungování unikátní muzeum v Míšově navštívily tisíce lidí ze 70 zemí světa.
Za depoty nadace loni Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových zaplatila 2,125 milionu korun. Do jejich záchrany vložila za devět let fungování muzea téměř pět milionů korun. „Nic jiného nezbývalo, jinak by se zavezly, rozkradly a zničily jako ty dva další sklady v Česku v Bělé pod Bezdězem a v Červeném Újezdě," řekl zakladatel muzea i nadace Václav Vítovec.
Míšov, který měl kapacitu 160 hlavic na rakety, převzali Sověti 21. prosince 1968 a od té doby tam nikoho nepustili. Jadernou munici odtud odvezli v březnu 1990. Oba objekty Javor 51 mají rozměry 40 krát 40 metrů a jsou deset metrů pod zemí.
„Po devíti letech boje se mi v dubnu konečně podařilo směnit pozemky, takže dnes jak depoty, tak jejich okolí, je v majetku nadace, jejíž jsem jediným zakladatelem. Teď už jsme zapsaní na katastru nemovitostí," uvedl Vítovec. S Vojenskými lesy a statky směnil dva hektary pozemků v Brdech, které před lety pro nadaci koupil. Nad bývalými sklady lesy nemohou hospodařit, pod povrchem je tam beton, takže to pro ně bylo výhodné, řekl. „Už bych to nikdy neabsolvoval. Dotáhl jsem to jenom díky své sportovní historii, protože jsem byl zvyklý neprohrávat," řekl Vítovec. Podle něj proces prodlužovaly spory, obstrukce i závist. Zmínil vyhrožování, přestřihané elektrické dráty a zákazy vjezdu do areálu pro školy a autobusy.
Objekty převzal Vítovec do osmileté výpůjčky v roce 2012. Muzeum se otevřelo v roce 2013, nadace platila jen elektřinu. Žádosti a doklady, kterými nadace deset let usilovala o převod, mají podle Vítovce na tloušťku 20 centimetrů. „Žádal sem všechny ministry obrany, ale vyhrál jsem jen o galusku," řekl. Do muzea dala nadace za deset let fungování zhruba devět milionů korun. Peníze šly do oplocení, cest, vrat a nejvíce do vnitřních částí, kde se musela opravit elektřina, bylo potřeba je vyklidit a vybavit expozicemi, které musí být ze speciálních materiálů, aby je neničilo vlhko. Jen vybavení jedné kóje, kde jsou třeba velké obrazy raket Satan a SS-20, stálo podle Vítovce půl milionu korun.
Do Atom muzea jezdí hodně školy a veteráni, navštěvují ho také vojenští přidělenci v ČR. Nedávno tam byly třeba delegace vojenské rozvědky, německé akademie věd a 21 senátorů z ČR a z amerického San Diega přijel útvar, který se zabývá bezpečností ve světě. „Je otevřené každou sobotu, kdy jezdí 100 až 150 lidí. Letos určitě více lidí, je to rekordní plejáda zemí. Jezdí sem i historici a lidé, kteří se opravdu zajímají a bojí o osud tohoto světa," dodal Vítovec. Podle něj je muzeum přes léto největší atrakcí v Brdech.
