Trpěli tam i Čechoslováci. Naši experti poprvé zkoumají bývalý sovětský Gulag

Tábor Stěplag fungoval v letech 1948 až 1956. „Našli jsme pozůstatky ženského tábora, mužský tábor s archeologickými relikty i stojícími stavbami, celé městečko strážných a velitelství, kam se později nastěhovali lidé z nedaleké zaniklé vesnice. Dochovaly se také zbytky hospodářské zóny, kde věznění muži a ženy vykonávali otrocké práce, ale i zapomenutý hřbitov obětí,“ popsal vedoucí archeolog Pavel Vařeka z Fakulty filozofické (FF) ZČU.

Tábor u vesnice Těrekty je podle odborníků výjimečný a vhodný pro výzkum právě tím, že se tam dochovaly stopy celého vězeňského komplexu Lágr také podle jejich nových zjištění fungoval nejspíš mnohem déle, než se u táborů Stěplagu dosud uvádělo. „Všechny odborné historické publikace hovoří o konci Stěplagu v roce 1956. Jenomže my jsme na místě nalezli skleněné lahve datované mezi lety 1959–1961,“ uvedl Štěpán Černoušek, předseda organizace Gulag.cz.  

Svědectví podal i nejstarší obyvatel vesnice

Kromě samotné archeologické práce mohou výzkumníci vše ověřit u místních historiků a také u očitých svědků. Podařilo se jim vyzpovídat nejstaršího obyvatele vesnice, osmasedmdesátiletého Mizambaje Bralina, který se do Těrektů přestěhoval v roce 1959.

„Kdybychom nenašli tohoto posledního pamětníka, nezbylo by nám než se o mnohém jen dohadovat. První nálezy a průzkum rozložení jednotlivých pozůstatků táborových budov vyvolaly celou řadu otázek, které nám pomohl upřesnit, stejně tak představy o životě v táboře,“ zdůraznil Vařeka.

Ty ženy tam drželi jako zvěř, nedovedu si představit, jak může nějaký muž vůbec vystřelit na ženu.Mizambaj Bralin — místní obyvatel a pamětník

 „Ještě v té době zde podle něj stál ženský tábor plný vězenkyň z pobaltských zemí. To svědčí o tom, že podle archivních dokumentů byl sice Stěplag příkazem z Moskvy v roce 1956 zrušen jako oficiální struktura tohoto jména, ovšem ne všichni vězni byli propuštěni a mnohé tábory nejspíš ještě několik let dál fungovaly pod jinou administrativou, což se ale do historických knih čerpajících pouze z moskevských archivů, navíc psaných samotnými pachateli, už nedostalo,“ prozradil Černoušek. I to podle odborníků ukazuje důležitost polní práce na místě, které se do té doby nikdo nevěnoval. 

Putinův režim se snaží vymazat historii Gulagu

Expedice vyvolala v kazachstánských akademických kruzích obrovský zájem. Do projektu se tak zapojili historici z Žezkazganu, univerzity Buketova v Karagandě a archeologové z kazachstánského Margulanova archeologického ústavu, který zajišťuje oprávnění k archeologickému výzkumu.

 „V Rusku by obdobný výzkum v současnosti nebyl možný. Putinův režim se snaží vymazat historii Gulagu a sovětských represí z paměti i z veřejného prostoru a mnohé sovětské zločiny naopak obhajuje. Kazachstán se tomuto výzkumu stále více otevírá a setkáváme se tu s velkou podporou a pochopením,“ uvedl Černoušek.

V Česku archeologové zkoumali pozůstatky komunistických trestních pracovních táborů a táborů nucených prací na Jáchymovsku. „Teď jsme se vydali do prostředí sovětského Gulagu. Jde o jedinečnou příležitost, neboť můžeme srovnat originál s kopií,“ uzavřel Vařeka.