Největší nápor válečných uprchlíků zažívá Plzeň a Karlovy Vary, ukázala analýza Člověka v tísni
Od vypuknutí války na Ukrajině vydalo Česko ukrajinským uprchlíkům více než 307 000 speciálních víz. Drtivou většinu uprchlíků tvoři ženy a děti. Podle údajů organizace Člověka v tísni je nejvíce zatíženým městem Plzeň, kde Ukrajinci tvoří už 10 procent obyvatel. Velký nápor zažívají také Karlovy Vary. Organizace proto spojila síly s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy. Výsledkem je mapa, která by mohla pomoci s hledáním míst pro Ukrajince v méně vytížených regionech.
„Velmi zřetelně teď vidíme, že nejvíce přetížené jsou Karlovy Vary, Plzeň a další města v těchto regionech. Praha má též nadbytek, ale třeba Brno má velký podstav oproti jiným lokalitám. Prakticky celá Morava, Moravskoslezský kraj a východní Čechy jsou regiony, které mají velké podstavy v porovnání se západem země. Stát by měl najít mechanismus, jak těmto regionům ulevit, protože bez relokací budeme hledat udržitelné řešení obtížně,“ zdůrazňuje spoluautor mapy Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni.
Unikátní mapa ukazuje aktuální rozmístění uprchlíků v ČR a navrhuje lokality, kde by mohli najít bydlení, pracovní příležitosti a kde jsou volná místa ve školách. Data se opírají o informace cizinecké policie, ministerstev, úřadu práce a Českého statistického úřadu.
Rozmístění ukrajinských občanů v ČR k 22. 4. 2022, zdroj: Člověk v tísni
V Plzni je podle dat Člověka v tísni o polovinu více uprchlíků, než kolik je město schopné absorbovat. Konkrétně se jedná o 3500 uprchlíků, kteří jsou v západočeské metropoli nad kapacitní limity. Karlovy Vary, vzhledem k jejich velikosti, jsou na tom ještě hůř. Naopak dalších osm krajských měst má kapacitu výrazně větší a dosud není naplno využitá. Jedná se například o Brno, Hradec Králové nebo Ostravu.
???????? Zveřejňujeme výsledky odborné analýzy rozmístění ukrajinských občanů v ČR:
— Člověk v tísni (@CLOVEKVTISNI) April 25, 2022
????Velký počet ukrajinských uprchlíků byl rozvezen do pohraničí.
????Nejpřetíženějšími městy jsou Karlovy Vary a Plzeň.
????Naopak 8 krajských měst volné kapacity má.
????https://t.co/uzWYvGma7F pic.twitter.com/0djuP8BPA0
„Jedním z našich návrhů bude, až se rozvine garantovaná podpora na nájmy v samostatných domácnostech, aby ji stát směřoval primárně do míst, která nejsou přetížená. Nedávalo by smysl, aby podporoval ubytovávání dalších lidí v Plzni či Karlových Varech, odkud by měla naopak část uprchlíků odejít,“ říká Hůle.
Jsou řešením nevyužívané byty?
Analýza odhalila, že je v současnosti je na tuzemském trhu méně než 5000 bytů s přijatelným nájmem do 15 tisíc korun bez poplatků za energie. Toto číslo ale nestačí k ubytování více než 300 tisíc uprchlíků, kteří do naší země uprchli před válkou. Zatím nachází krátkodobé ubytování v rekreačních objektech, brzy ale budou muset řešit co dál.
Návrhy alokace uprchlíků vychází i z jejich potřeb. Jiné nároky má například maminka s malými dětmi, která přišla sama a jiné naopak rodina, jež může využít hlídání u prarodičů. Návrhy se opírají také o věk dětí a jejich umístění na školách.
Vlna uprchlíků postupně plnila pohraniční oblasti, kde jsou většinou jen menší vesnice s turistickými ubytovnami. Tam jsou Ukrajinci přiváženi z krajských center pomoci. „Pocit, že tím je situace vyřešena, protože se dosud nemusel postavit žádný tábor, je prchlivý. Ti lidé jsou ubytovaní třeba v horských chatách, odkud se sami nikam nedostanou. Jsou odkázáni na solidárnost ubytovatelů, když potřebují odvézt například k lékaři. Nemohou si ani najít práci, protože nevědí, co s nimi bude příští měsíc, děti nemohou nastoupit do škol,“ popisuje úskalí krátkodobého bydlení Hůle.
„Neexistuje rychlejší řešení než dostat na trh nevyužité byty. Stát ale musí jejich majitele dostatečně motivovat, aby je nabídli,“ dodává Hůle.
