Zlatavý mok míří na seznam UNESCO, legenda se v Plzni zrodila před 180 lety
Tuzemská pivní kultura patří mezi naše národní poklady a zaslouží si patřičné uznání, myslí si Český svaz pivovarů a sladoven, který usiluje o zapsání této tradice na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Svaz podal přihlášku v Plzeňském kraji jakožto v kolébce českého ležáku.
„Pivo totiž již dávno není pouze nápoj. České hospody jsou odjakživa centry kulturního a společenského života. Zde se psaly dějiny. Zde se slaví výročí, navazují vztahy, fandí se fotbalu a hokeji nebo hledají řemeslníci. Představují naši minulost, současnost i budoucnost. Potvrdil to i průzkum agentury Nielsen Admosphere z loňského prosince. 97 procent všech respondentů považuje českou pivní kulturu za součást naší historie a tradice,“ vysvětluje předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal.
České pivovarnictví má zkrátka velmi bohatou tradici a také dnes se stále posouvá dopředu. I z toho důvodu podal svaz přihlášku k zápisu na seznam UNESCO v Plzeňském kraji, kde sládek Josef Groll uvařil první várku plzeňského piva už v roce 1842. Další přihlášku připravuje svaz také pro Jihočeský kraj. Cesta k samotnému zápisu ale bude ještě dlouhá. Po krajské úrovni musí žadatelé uspět v té národní, což potrvá nejméně čtyři roky. Na seznam by se tak české pivo dostalo nejdříve v roce 2026.
Iniciativu podpořil také Českomoravský svaz minipivovarů. „Velký rozmach malého pivovarnictví je jasným důkazem hrdosti a tradice pivovarství v naší zemi. Pivo, které je vyrobeno a vypito na stejném místě, tedy v místní hospodě, utužuje společenský a kulturní život v regionu,“ potvrzuj prezident svazu minipivovarů Michal Voldřich.
Na seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR figuruje 30 položek. Najdeme mezi nimi například dudáckou tradici, ruční výrobu skla, technologii výroby modrotisku nebo jízdu králů na Slovácku či masopustní masky na Hlinecku.
