Důkladnou očistou prochází po letech odtoková koryta boleveckých rybníků vybudovaných v 15. století

„Odtokové koryto Seneckého rybníka je již očištěné, na tom ze Šídlováku začínají práce dnes,“ řekl ve čtvrtek vedoucí oddělení vodního hospodářství Správy veřejného statku města Plzně Martin Gregar. Po vyčištění se tak voda lépe dostane z jednoho rybníka do druhého. Bolevecká rybniční soustava je vybudována na Boleveckém potoce a voda z jednoho rybníka napájí ten další na jeho toku. „Vzhledem k úbytku vody ve Velkém boleveckém rybníce v posledních letech musíme udělat vše pro to, aby voda v rybnících zůstala. Tohle je jedno z drobných opatření, které tomu může pomoci,“ vysvětlil Martin Gregar.

Vznik Bolevecké rybniční soustavy na okraji Plzně sahá hluboko do historie. Plán na její vytvoření připravovalo město Plzeň již v polovině 15. století. Předstihlo tak budování známých rybničních soustav v Polabí i v jižních Čechách. Ve středověku patřilo totiž rybníkářství a vaření piva k nejvýnosnějším odvětvím podnikání. V roce 1460 koupilo město ves Bolevec a zahájilo práce na budování hráze Velkého boleveckého rybníka. Další rybníky rychle následovaly, do konce 15. století jich Plzeň měla celkem 12. Později některé zanikly, na přelomu 17. a 18. století byly založeny další tři rybníky (Košinář, Senecký a Třemošenský).

Z technického i krajinářského hlediska představuje Bolevecká rybniční soustava unikátní pozdně gotické dílo. Rybníky původně sloužily k chovu ryb, od počátku 20. století i k rekreačnímu koupání. Nyní převažuje rekreační funkce nad tou hospodářskou.

Všech devět rybníků (Malý a Velký bolevecký rybník je jeden rybník) se rozkládá v rekreační oblasti Bolevecké rybníky, která vznikla na celkové ploše 82,88 hektarů vyhláškou města Plzně č. 33 v roce 1997. Nyní tvoří Boleveckou rybniční soustavu Šídlovský rybník, Nováček, Třemošenský rybník, Kamenný rybník, Vydymáček, Rozkopaný, Senecký rybník, Košinář a Malý a Velký bolevecký rybník.