neděle 28. listopadu 2021 René

Tragický osud nýřanské rodačky, herečku Annu Letenskou popravili nacisté v Mauthausenu

Anna Letenská byla jedinou českou herečkou, která zahynula v koncentračním táboře. Popravena byla za svoji účast v odboji. Její památku si dnes připomněli v hereččině rodných Nýřanech, kde odhalili její bustu. Nadaná umělkyně se poprvé objevila před kamerou ve snímku Kříž u potoka z roku 1937. Jejím posledním dokončeným filmem bylo dílo režiséra Otakara Vávry Přijdu hned. Film se dostal do kin až dva měsíce po její smrti.

Československá obec legionářská i obyvatelé Nýřan na severním Plzeňsku vzpomínali na místní rodačku Annu Letenskou. Dnes je to totiž přesně 79 let, kdy byla tato žena popravena v koncentračním táboře Mauthausen. Spolu s ní tam při první hromadné popravě českých vlastenců zahynulo dalších 260 lidí. Většina obětí byli příbuzní a spolupracovníci parašutistů, kteří provedli atentát na Reinharda Heydricha. 

Hereččinu bustu odhalili v neděli v Nýřanech, foto: Československá obec legionářská - jednota Plzeň

Anna se narodila 29. srpna 1904 v Nýřanech a nikdo o její budoucnosti nepochyboval. Na svět přišla jako jedno ze šesti dětí v kočovné divadelní rodině. Otec Oldřich byl hercem a režisérem, maminka Marie byla herečkou. Na prknech, které znamenají svět, stanuly i její setry Růžena a Božena.

Anna Letenská začínala s divadlem už jako malé dítě. První stálé angažmá získala v roce 1919. Během divadelních štací poznala operního herce a pozdějšího manžela Ludvíka. Manželé společně prošli divadly na Slovensku i v Česku. V polovině třicátých let se usadili v Praze. V hlavním městě vystřídala Anna několik souborů. Krátce působila v pražském Varieté, hostovala v Osvobozeném divadle a spolupracovala s Československým rozhlasem. Pak se dostala do vytoužené činohry Městského divadla na Vinohradech. Kolegové ji říkali „Nána“. Podle nich měla obrovský talent a platila za velmi výraznou komičku. Není divu, že si jí brzy všimli i filmaři.

Anna Letenská a Jindřich Plachta ve filmu Milování zakázano (1938), Photo©Reiterfilm

Profesně se Anně Letenské dařilo, osobní život ale utrpěl. Po dlouhé krizi se manželé v roce 1940 rozvedli. Sama dlouho nezůstala a o rok později se provdala za Vladislava Čalouna, který byl prokuristou německé dopravní společnosti. Činný byl v Sokole, kde se seznámil s lékařem Břetislavem Lyčkou. Právě tento lékař ošetřoval parašutisty Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše. O jeho činnosti Čaloun věděl, jestli i jeho manželka je dodnes předmětem spekulací.

Břetislav Lyčka si vzal život 21. července 1942 v bytě, jež oblíčilo gestapo. Jeho žena Františka zemřela ve stejný den jako Anna Letenská.

Za pomoc při ukývání lékaře Lyčky byl Vladislav Čaloun 17. července 1942 zatčen při takzvané heydrichiádě. Anna měla v té době zrovna roztočenou filmovou komedii „Přijdu hned“. Gestapem měla povolené každodenní návštěvy manžela v nechvalně proslulém Petschkově paláci. Mezitím dostala výpověď z Vinohradského divadla, hned ji však přijali v holešovické Uranii.

Z natáčení do věznice a na popraviště

Poslední filmová klapka padla 2. září 1942. Druhého dne agenti gestapa Annu zatkli, když byla na návštěvě za manželem. Nejprve jde do věznice na Pankráci, posléze končí v malé pevnosti v Terezíně.

Manželovi směla napsat krátký šestiřádkový vzkaz, pouze v němčině. Napsala na něj: „Jsem zdráva. Co dělá Jiří? Pošli mi šaty, teplé prádlo, tepláky, svetr, vlnu na pletení, čapku, ovomaltinu, vitamíny. Piš mi brzy. Zdravím Tě a Jiřího líbám. Nána." Odpověď už nedostala.

V říjnu ji Němci poslali do rakouského koncentračního tábora Mauthausen, kde byla 24. října 1942 popravena. Podle úmrtního listu nalezeného v archivu byla zastřelena v 10:56 hodin v bunkru ranou do týla. Bylo jí osmatřicet let. Manžel byl popraven o tři měsíce později. 

Během své herecké kariéry si Anna zahrála ve více než dvou desítkách filmů. Ten poslední měl premiéru dva měsíce po hereččině smrti v pražském kině Palác Lucerna. Nikdo v sále to však tehdy nemohl tušit. Jména obětí byla utajována.

Po válce byla Anna Letenská vyznamenána in memoriam Československým válečným křížem. Ve Vinohradském divadle má od listopadu 1947 bustu. Její jméno nese ulice v Praze a v Ostravě. Život Anny Letenské byl námětem povídky Norberta Frýda "Kat nepočká", podle níž vznikl v roce 1971 stejnojmenný film s Jiřinou Bohdalovou v hlavní roli. Před třinácti lety vznikl v Německu také dokumentární film Andula - Besuch in einem anderem Leben.

Pomohli parašutistům a za to zaplatili životem, nacisté popravili i celou rodinu

„Přinášíme pozdrav od Hradeckého“, to byla první slova, která Václav Stehlík od Gabčíka s Kubišem slyšel. U rodiny bývalého železničáře našli parašutisti jeden prvních úkrytů. Stehlík zařídil i zdravotní ošetření. Azyl u rodiny Stehlíkových našli...

Hodnocení článku je 74 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto ©Nationalfilm | Zdroj Město Nýřany

Štítky výročí, pietní akt, busta, Nýřany, Anna Letenská, nacismus, historie

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.