Otázka bezdomovectví se řeší na území Plzně celoročně, nejvíce však graduje v zimních měsících, kdy přibývá úmrtí v důsledku podchlazení. Jedním z posledních případů byla žena, kterou nalezli kolemjdoucí na lavičce v parku na Homolce. Ta se zřejmě jako mnoho dalších chtěla zahřát alkoholem, ten má však v kombinaci s nízkými teplotami fatální následky. Ubytovny hlásí volné kapacity, řada lidí ale pomoc odmítá.
Například Domov svatého Františka se stává každoročně útočištěm řady bezdomovců, kteří chtějí strávit chladné v noci v teple. Má to ale své podmínky. Zájemce například nesmí být pod vlivem alkoholu nebo drog, musí být ochoten dodržovat pravidla a vycházet s ostatními.
„U nás stále místo je, protože jsme díky dotaci od města mohli uvolnit kapacitu tím, že jsme klienty přestěhovali na komerční ubytovnu. Naštěstí je zatím to počasí víceméně příznivé. Máme volno na noclehárnách i v azylovém domě. Ten nocleh není zadarmo, stojí to 40 korun s tím, že je možné si ten nocleh v omezené míře odpracovat za drobný úklid, lze se také domluvit na nocování na dluh a ve výjimečných případech se lze domluvit, že to není ani na ten dluh, když má někdo například vážnější zdravotní důvody, třeba nohu v sádře nebo je po amputaci končetiny,“ uvedl Džemal Gërbani, vedoucí domova sv. Františka.
Za čtyřicet korun se zde bezdomovec může umýt, využít kuchyňský kout a dostane také potřebné lůžkoviny, drogerii a vzhledem k současné situaci také roušku. V denním centru mohou pak získat materiální pomoc jako je oblečení nebo trvanlivé potraviny, také si zde mohou vyprat.
Na posledním jednání Zastupitelstva města Plzně padla otázka právě na bezdomovectví a jak v zimním období tuto problematiku řešit. Radní Radek Krejčí (Piráti) například připomněl, že má město k dispozici stany, které dostalo i od dárců. Radní pro bezpečnost Martin Zrzavecký (ČSSD) ale oponoval, že většina z nich byla využita v rámci karanténního stanového městečka ve Folmavské ulici.
„Ty následně vhledem k použití, byly předány lidem bez domova, druhá část stanů je uložena v rámci krizového řízení pro další použití. V tento okamžik neuvažujeme o tom, že bychom stany vydávali lidem bez přístřeší, protože se domníváme, že to nedává smysl,“ uvedl Zrzavecký.
Zároveň připomněl velkou policejní akci, která proměhla minulý týden a zaměřovala se na kontrolu lidí bez domova s ohledem právě na to, jaké mají zázemí pro přečkání zimního období. Výslednou zprávu pak chce projednat s neziskovými organizacemi a terénními pracovníky.
„Přijmeme taková opatření, abychom minimalizovali problémy na ulici. Nicméně musím konstatovat, že každým rokem zemře několik lidí bez domova na ulici, tomu nelze zcela zabránit,“ dodal radní.
S projektem Iglou přišli jeho autoři před pár lety. Postupně tyto mobilní přístřešky vyrostly nejvíce v Praze a Olomouckém kraji. Na mapě lze přesně vidět, kde jsou umístěna.
„Někteří bezdomovci pomoc odmítají a zároveň azylové domy jsou přeplněné, myslím že toto je jeden z prostředků, který může lidem pomoci. I samozřejmě těm, které z některých důvodů nemůžou ubytovny přijmout. Například proto, že má dotyčný psa nebo je nemocný či opilý,“ uvedl Radek Krejčí.
David Šlouf (ODS) v reakci na to připomněl, jaké emoce u veřejnosti vyvolalo zřízení karanténního místa na Doubravce a že veřejnost zatím není připravena řešit otázku bezdomovectví a kam takovéto lidi umístit. Další věcí, kterou zmínil je také zájem města rozšířit nízkoprahové centrum Domova svatého Františka. I zde ovšem město naráží na četné stížnosti od obyvatel sousedních domů.
„Je to strašně komplikované, protože účastníci řízení se nám neustále odvolávají do vydaných rozhodnutí stavebním úřadem a tím se termín neustále posouvá a prodlužuje. Když se zeptáte starostů městských obvodů, kdo z nich by umožnil na svém pozemku to, aby tam bezdomovci v těchto iglú byli, tak si troufnu tvrdit, že každý odmítne s tím, ať je to někde jinde,“ dodal Šlouf.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
