Otisk pásu tanku okupantů, jako připomínka událostí z 21. srpna 1968 na plzeňském náměstí Republiky

Symbolicky se ale jedná také o místo, kde se po invazi podepisovaly petice proti okupaci, mladí lidé tam na protest drželi hladovku. A stejně tak to bylo i místo s největší koncentrací protiokupačních letáků a plakátů.

Autorem návrhu pamětní desky je plzeňský výtvarník a signatář Charty 77 Vladimír Líbal, zhotovitelem je pak umělecko-modelářský ateliér Matějka. Dílo vzniklo na základě podnětů veřejnosti. Desku 21. srpna 2020 slavnostně odhalil plzeňský primátor Martin Baxa v přítomnosti plzeňského biskupa Tomáše Holuba a celé řady dalších hostů.

„Tehdy mně bylo 14 let, ale i přesto jsem vnímal, jakým směrem se společnost začala ubírat. Nadechla se, začala si užívat svobody. Byl to malinký nádech, ale stálo to za to. Velmi jsem těch několik měsíců před srpnem 1968 prožíval. Nezapomenu na noc na 21. srpna, kdy nad námi létala s burácením letadla, jak rachotily přijíždějící tanky. Bylo to hrozné probuzení. V pěti hodin mě vzbudila sestra se slovy: „Vstávej, bude válka!“ Ten pocit byl hrozný,“ vzpomínal na osudný den autor návrhu desky Vladimír Líbal. Ten také vzpomenul všech 137 obětí srpnové okupace.

„Jsem rád, že tady ta deska je a bude snad navěky. Doufám, že nepřijde nikdy čas, aby se znovu vykopávala. Je symbolem toho, jaké potupy jsme se 21. srpna 1968 dočkali,“ dodal Líbal.

Primátor Plzně Martin Baxa zase zmínil týden trvající odpor statečných Plzeňanů proti okupaci. „Zaměstnanci tehdejšího Československého rozhlasu v Plzni se nezalekli sovětských tanků a podporováni odhodlanými občany, kteří bránili budovu vlastními těly, vysílali pravdivé zprávy o okupaci. Vystřídalo se tam na hlídkách asi 1500 lidí. Zdejší lidé obranou rozhlasu prokázali, že jim na jejich zemi záleží. Tvořili doslova živou zeď a bránili redaktory rozhlasu před tím, aby okupanti vtrhli do budovy,“ připomněl důležitý okamžik srpnových dní primátor Martin Baxa.

Plzeňské studio tehdejšího Československého rozhlasu sehrálo důležitou roli při informování občanů z celé republiky o událostech, které se staly 21. srpna 1968. Poté, co přestala vysílat Československá televize a svobodné vysílání rozhlasu z Prahy bylo znemožněno, se stal zdejší rozhlas poslední stanicí v zemi, která šířila svobodné informace. Jeho technikům se podařilo zprovoznit a poměrně dlouhou dobu udržet rozhlasovou štafetu mezi jednotlivými regionálními studii. Plzeňský rozhlas byl napojen i na krátkovlnné vysílače, takže měl dobrou slyšitelnost v zahraničí. Jeho nezávislost bránila tehdy „živá“ barikáda lidí, především studentů, kteří před budovou několik dní přebývali a byli odhodláni ji hájit proti okupantům.

Stejně tak primátor zmínil novináře tehdejší plzeňské Pravdy, kteří dokázali před okupanty ukrýt místa, kde se tiskly noviny. „Několik dalších dní tak mohla v nákladu až 200 tisíc výtisků vycházet Pravda, ve které se tehdy pravda opravdu psala. Pro naprostou většinu občanů Československa takzvané pražské jaro přineslo naději na svobodnější život a lepší budoucnost. Agrese 21. srpna byla pro ně proto šokem a velkou ranou do jejich životů,“ uvedl plzeňský primátor Martin Baxa.

FOTOGALERIE: Odhalení pamětní desky připomínající okupaci z 21. srpna 1968

Pátek, 21. srpna 2020, 16:24

O okupaci Československé socialistické republiky armádami Sovětského svazu, Německé demokratické republiky, Polska, Maďarska a Bulharska se většina obyvatel města Plzně dozvěděla 21. srpna z ranního vysílání Československého rozhlasu.

Před Plzní se sovětské jednotky objevily v 5:20 hodin na linii Třemošná, Kozolupy a Zbůch, kde se zastavily. První obrněnce do města vjely okolo půl osmé a do poledne byly obsazeny všechny klíčové instituce včetně sídel Komunistické strany Československa. Přestože situace v Plzni nebyla ani zdaleka tak vyhrocená jako v Praze a dalších městech, vyhlásil sovětský vojenský velitel Plzně zákaz vycházení po 21. hodině.

„Díky řadě místních fotografů, kteří svoje snímky uložili ve zdejších paměťových institucích, se podařilo do značné míry zdokumentovat průběh obsazování nejvýznamnějších úřadů a institucí ve městě, ale i další události z tohoto období,“ uvedl městský archivář Adam Skála.

Při slavnostním odhalení pamětní desky symbolicky zazněly také dvě písně Karla Kryla, Karavana mraků a samozřejmě legendární Bratříčku, zavírej vrátka.