Byla to první letecká show v Českém království! Na louce v Malesicích se 26. května 1910 vznesl do vzduchu francouzský pilot Henri Jullerot na svém létajícím stroji Farman. Ukázka sice trvala pár minut, přesto první letecký den se zájmem sledovalo přes 5000 diváků. Tehdy se začala psát historie létání v Plzni. Slavný den si připomínají na letišti v Letkově.
,,Dnes to je na den přesně 110 let, kdy byl v Malesicích na bývalém dostihovém cvičišti první ukázkový vlet letounu Farman francouzského pilota Henriho Jullerota. A bylo to vlastně první vystoupení. Tehdy si pronajalo takzvané České aviatické družstvo v Plzni dostihové cvičiště a počítali s tím, že tam budou stavět hangár,“ vypráví o prvopočátcích letectví Ladislav Vítík z Leteckého historického klubu gen. Irvinga.
,,Sdružení si najalo ve Francii pilota Jullerota. Ten nechal vlakem přivést rozloženého Farmana, plzeňský špeditér to koňmi odvezl do Malesic, tam to sestavili, radnice tam postavila i malý hangár a tam začali s tou činností,“ popisuje bývalý předseda Aeroklubu Plzeň Letkov Miroslav Neumann.
Byla neděle 22. května 1910. Farman se měl vznést do vzduchu kolem páté hodiny odpoledne. Foukal ale silný vítr a tak se start odložil. O čtyři dny později už ale všechno klapne na jedničku. Francouz během dvou ukázek, které trvaly necelých patnáct minut, vystoupal do výše osmdesáti metrů. To se do té doby nikomu nepodařilo. Diváky uchvátil několika manévry. Ti ho naopak odměnili bouřlivým potleskem.
,,Tím letem pro těch 5000 diváků se to bere jako počátek letectví v Plzni ve smyslu toho, že tam byli diváci, protože asi měsíc předtím letěl v Pardubicích inženýr Kašpar, ale ten letěl jen 200 metrů do délky a dvacet metrů nad zemí. A on je slavný tím, že o rok později udělal let z Pardubic do Prahy, do Chuchle. To jsou takové tři lety, které se považují za začátek letectví u nás," říká Neumann
Malesické letiště obstojně fungovalo. Připravovali se zde čeští piloti pod taktovkou instruktora Roberta Schweizera. Dlouhého trvání to ale nemělo.
,,Majitelům toho dostihového cvičiště začalo to létání tam vadit, tak jim dali výpověď. Purkmistr Peták zařídil, že vlastně na Borech, kde bylo cvičiště kde cvičili vojáci tehdejší armády, tak armáda dala povolení, že se tam mohlo začít létat. Tím se to přesunulo na Bory. A na podzim už tam létalo několik českých pilotů na letadlech vlastní konstrukce,“ dodává Neumann.
A tím zároveň začíná éra ikonického letiště Plzeň – Bory a Západočeského aeroklubu. Ten se postupně rozvíjel, rozmach klubu zastavila okupace Německem roce 1939. Nacisté ukradli majetek aeroklubu a Čechům zakázali létat. Řada letců odešla bojovat do zahraničí, především do Francie a Británie. Ze 43 z nich se jich dvacet nikdy nevrátilo domů.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
