Středa 25. 3. 2026 | Svátek má Marián
Dnes, 18:10
Má rohy pakoně, nos losa, ocas medvěda a stavbou těla připomíná bizona. Nejde o Frankensteinovo zvířecí monstrum, ale o vzácného horského kopytníka takina čínského. V plzeňské zoologické zahradě přišlo na svět třetí mládě. Dostalo jméno Bumi, což v některých východoasijských jazycích znamená svět, půda, příroda nebo domovina.
Takini jsou v Číně považováni za národní dědictví, cení si jich tam podobně jako pand velkých a donedávna byli chováni jen na čínském území. Do Evropy takiny čínské přivezla Zoo Liberec v roce 2002. Všechna zvířata chovaná v evropských zoologických zahradách jsou jejich potomky.
Do Plzně přicestovali v roce 2021. O tři roky později se zahrada radovala z prvního mláděte. Samec tehdy dostal jméno Born a loni odcestoval do zoo v nizozemském Eindhovenu. „I letošní mládě pravděpodobně kolem roku života odjede do jiné zahrady,“ uvedl mluvčí zahrady Martin Vobruba. Na svět přišlo mládě takina i loni, ale bohužel uhynulo krátce po narození.
Pondělí, 16. března 2026, 14:01
Zoologická zahrada v Plzni představila nový exponát. Jde o kostru samce indického nosorožce, který tam loni uhynul jen pár dní před svými 21. narozeninami. Skelet váží zhruba 300 kilo a preparace trvala pět měsíců. Aktuálně zahrada jako jediná v...
V Plzni takini žijí ve výběhu, postaveném koncem 90. let minulého století pro pižmoně. S jejich chovem už zoo skončila. Kvůli takinům, podstatně mrštnějším než jsou robustní pižmoni, musela zahrada výběh přebudovat a na několika místech až o metr navýšit opěrnou zeď a ohraničení.
„Podle webu zootierliste.de jsou v EU v roce 2026 ve 22 zoo v 11 zemích Evropské unie, ale také v Zoo Novosibirsk, americkém San Diegu a ve čtyřech japonských zahradách. V České republice chová takiny čínské Zoo Liberec, která je nejstarším a nejvýznamnějším chovatelem a Zoopark Chomutov, který v současné době chová samce. Tento takin má ještě jedno jméno, v současné době je řazeno do synonym, je to takin zlatý,“ vyjmenoval Vobruba.
Tento jeden z nejpozoruhodnějších kopytníků na světě pochází z horských oblastí Himalájí, Indie a západní Číny. Živí se okusováním stromů, keřů a bylin. Dokáže zdolávat i velmi náročný terén. Za potravou se dokáže natáhnout do výšky více než dvou metrů, tím že stojí na zadních končetinách a předními se opírá o strom či skálu.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
