Přes 100 let považovali vzácného brouka za vyhynulého. Na Šumavě se mu teď daří

Národní parky Bavorský les a Šumava plánují letos v létě další přeshraniční monitorovací program zaměřený na ohroženého kornatce velkého. Někteří entomologové mu přezdívají Velký piškot, protože právě to jeho tělo velikostí připomíná. Tento extrémně vzácný brouk je považován za důležitý indikátor přirozeně se vyskytujících, strukturně rozmanitých lesů. Cílem je zdokumentovat jeho další šíření ve srovnání s předchozím monitorovacím kolem, které se uskutečnilo v roce 2020.

„Jen v Bavorsku má být prozkoumáno 54 oblastí a dalších 50 lokalit bude prověřeno v České republice. Průzkumy budou probíhat od poloviny května do konce srpna za teplých večerů po západu slunce. V oblasti se bude sledovat také výskyt kornatce drobného,“ informuje na svém webu NP Bavorský les.

Na bavorské straně se nyní hledají dobrovolníci pro noční průzkumy. Znalost druhů není nutná, stačí pouze baterka nebo čelovka. Před zahájením proběhne instruktáž, při níž dobrovolníci obdrží identifikační pomůcky.

Poslední záznamy o výskytu kornatce velkého na Šumavě pocházejí z let 1905 až 1907, a to z oblasti jižní Šumavy, konkrétně z Plechého a Želnavy. V blízkých lokalitách byl znovu objeven v roce 2018. Na Šumavě se jeho výskyt od té doby úspěšně rozšířil do řádu tisíců jedinců. Brouk se objevuje nejen v jižní části národního parku. Jeho tělo měří zhruba 1,5 centimetru. Takto masivní výskyt kornatce velkého je jedinečný v České republice i v celé střední Evropě.

Kornatec velký je podle vědců pralesní specialista. Vyskytuje se hlavně v oblastech se stojícími torzy suchých jedlí nebo smrků, které jsou kolonizovány troudnatci, tedy dřevožijnými houbami. Torza stromů musí být navíc alespoň deset let stará a ideálně osluněná. „Poprvé se kornatec objevil v roce 2018 v oblasti Trojmezenska. Později se vyskytoval u Borových Lad a v okolí Kvildy či v pralesích na dohled od Roklanu nebo na Mezilesní slati. V rámci monitoringu byl jeho výskyt na Šumavě zjištěn mezi Ztracenou slatí a Ptačí nádrží, u cesty na Březník za křižovatkou Na Ztraceném, a to na souších z let 2009 až 2011, tedy na těch, které vznikly po orkánu Kyrill a následném kůrovcovém žíru,“ informoval již dříve ve své tiskové zprávě NP Šumava.