Ivana bojuje se vzácnou chorobou a sní o elektrickém vozíku, aby mohla na školní exkurze
Ivaně je dnes dvacet let. Ještě nedávno žila úplně obyčejný život. Sportovala, měla plány a sny. Jenže pak přišly první zdravotní komplikace a záchvaty. Konečná diagnóza je Ehlers-Danlosův syndrom. Jde o vzácné genetické onemocnění, které narušuje pojivovou tkáň v celém těle. Dívka aktuálně studuje biologii a matematiku na Fakultě pedagogické Západočeské univerzity v Plzni. Právě škola sdílela sbírku, jejímž cílem je vybrat peníze na elektrický vozík.
Nemoc způsobuje mladé dívce silné bolesti, kolapsy, záchvaty, srdeční arytmie i neurologické potíže. „Nejdřív jsem z ničeho nic začala kolabovat a přidaly se velké záchvaty. Byla jsem unavená, motala se mi hlava, ztrácela jsem vědomí. Vyšetření střídalo vyšetření a nikdo netušil, co se se mnou děje,“ popisuje Ivana Cetkovská začátky zdravotních problémů.
Dnes je odkázaná na invalidní vozík a pomoc své maminky, která se o ni stará 24 hodin denně. Ivana se už často nedokáže ani postavit, potřebuje být přenášena, má centrální katétr a část léčby si infuzně podává doma. „Můj život se změnil k nepoznání. Z aktivní, samostatné dívky jsem se stala pacientkou bojující každý den o trochu důstojnosti, úlevy a naděje," řekla.
Je to nevyléčitelné onemocnění, které mi vzalo hodně. Ale nechci se vzdát možnosti být co nejvíc samostatná.
Přesto si zachovává chuť studovat a dělat to, co má ráda. Věnuje se hudbě a malování. Pomoci by jí velmi mohl elektrický vozík. „Sbírka mi pomůže především pokrýt náklady na nový aktivní vozík, který by mi výrazně usnadnil fungování, zvýšil samostatnost a umožnil aktivnější zapojení do výuky. Stávající vozík bohužel neodpovídá mým potřebám. Ráda bych také pořídila elektrický vozík, který mám momentálně jen zapůjčený. Právě díky němu jsem se mohla zúčastnit biologických exkurzí – nedílné součásti mého studia," uvedla Ivana.
Výtěžek ze sbírky, která probíhá na platformě znesnaze21.cz, by chtěla využít i na léčbu, léky, dopravu, bezlepkovou stravu a chod domácnosti, která stojí a padá pouze na jediném příjmu.
„Studium mi dává smysl.“
Vysoká škola znamená pro Ivanu mnohem víc než jen plnění studijních povinností. „Je to něco, co mi dává smysl, vnitřní motivaci a pocit, že i přes zdravotní omezení mohu něčeho dosáhnout. Studuji učitelství biologie a matematiky, obory, které mě skutečně baví. Díky individuálně upravenému režimu mohu studium zvládat i z domova – výuky se většinou neúčastním osobně, učím se samostatně a zkoušky a zápočty dělám individuálně. O to víc si vážím ochoty a podpory vyučujících i všech pracovníků ZČU, díky kterým je pro mě studium možné," uvedla studentka, která v září nastupuje do druhého ročníku.
