Nadšenci mapují pamětní desky na nádražích, zaměřují se na padlé železničáře
Mnoho českých železničářů se během druhé světové války zapojilo do protinacistického odboje. Prováděli sabotáže, poskytovali informace i pomáhali při ukrývání lidí. Fašisté se proto velmi snažili odboj zlikvidovat, nikdy se jim to ale nepodařilo. Hrdinství českých železničářů dnes připomínají stovky pamětních desek. Kde všude jsou a kdo je na nich uveden? To se snaží zmapovat spolek nadšenců.
„Náš spolek mapuje česká nádraží v projektu Vlakem jednoduše, kde děláme hodnocení nádraží z pohledu uživatelské přívětivosti. Při této příležitosti jsme si všimli, že na mnoha českých nádražích se nacházejí pamětní desky za padlé železničáře. Napadlo nás, jestli jsou někde na internetu k dohledání veškeré informace o všech padlých železničářích v době okupace. Zjistili jsme, že nic takového není,“ prozradil Plzeňské Drbně Pavel Boucník.
Informace o jednotlivých pamětních deskách jsou k dohledání například na stránkách obcí, spolků vojenské historie nebo fanoušků dané trati. V Plzni jde například také o web Křížky a vetřelci, který mapuje drobné umění ve veřejném prostoru. Všechny pamětní desky na jednom místě ale nenajdete. Právě proto založil Pavel Boucník se svými kolegy web Paměť nádraží.
„Kromě seznamu nádraží, kde se nachází pamětní desky za padlé železničáře, tam máme i mapové podklady. U každého místa máme vyfocenou desku i širší okolí. Mnohdy totiž není deska přímo na nádraží, ale najdete ji třeba v blízkém parku nebo na sousední budově. Také se stává, že kolem té desky prostě chodíte a ani si jí nevšimnete. To se mi stalo například teď ve Žďáru nad Sázavou, kde jsem byl už snad padesátkrát. Až teď jsem si všiml, kde pamětní deska je,“ připouští s úsměvem.
Na webových stránkách najdete kromě seznamu nádraží i informace o historii budovy, jaké tratě tamtudy vedou i vše, co je na pamětní desce uvedeno. „Z pamětních desek vypisujeme všechna jména do abecedního seznamu. Můžete u nás tedy najít seznam lidí a podívát se, na kterém nádraží jim je věnována pamětní deska. Některá jména se opakují. To ale neřešíme. Je to na pamětní desce, tak to uvedeme. Může jít o duplicitu, shodu jmen nebo o příbuzné,“ doplnil.
Chceme uctít památku padlých železničářů a posílit vnímání železnice a jejich pracovníků jako hrdinů doby.
Zmapovat už se jim podařilo zhruba 60 míst po celé republice a v zásobě mají dalších 40, která v blízké době navštíví. Rozhodně to ale není vše. Proto uvítají další tipy od veřejnosti. „Pokud víte o pamětní desce na českém nádraží, kterou ještě nemáme a která je věnována padlým železničářům, ozvěte se na e-mail [email protected]. Budeme rádi za každý tip. Kdyby k tomu byla i fotka, budeme moc rádi. Na mnoha nádražích jsou i další pamětní desky věnované například transportů Židů, ale v tomto okamžiku hledáme pouze ty, které se týkají železničářů,“ dodal Pavel Boucník.
Železničáři sehráli klíčovou roli v odboji, prováděli sabotáže na železničních tratích a pomáhali při organizování povstání. Přesný počet obětí není znám, půjde ale o stovky lidí, kteří byli popraveni, zemřeli v důsledku velkého pracovního nasazení nebo při náletech spojeneckých bombardérů. Nejtragičtější nálet zažila Plzeň v noci z 16. na 17. dubna 1945. Celkem 222 britských bombardérů shodilo 891 tun bomb. Cílem bylo vlakové nádraží. Bilance náletu byla tragická. Z řad železničářů a cestujících zahynulo v prostoru nádraží 347 osob, raněných bylo 453.
