Téměř 10 tisíc dětí v Plzeňském kraji nemá pediatra, za šest let ubyla více než desetina ordinací
Za posledních šest let zaniklo v Plzeňském kraji 24 ordinací pro děti a dorost, pouze sedm jich přibylo. Problém sehnat pediatra má stále více lidí. Stejné komplikace mohou podle odborníků brzy postihnout i praktické lékaře pro dospělé. V kraji je totiž zhruba 43 procent praktiků ve věku nad šedesát let. Informovalo o tom Sdružení praktických lékařů (SPL) pro děti a dorost, které v Plzni zahájilo celostátní kampaň „11 milionů důvodů“. Cílem je upozornit na zhoršující se dostupnost primární péče. Poptávka po ní roste kvůli stárnutí populace.
V Plzeňském kraji funguje přibližně 260 samostatných ordinací všeobecných praktických lékařů a asi 100 ordinací pediatrů. Zatímco počet ordinací praktiků pro dospělé se za posledních šest let téměř nezměnil, ordinací praktických lékařů pro děti a dorost ubyla více než desetina. „Na konci roku 2023 nemělo praktického lékaře 9 556 dětí ve věku 0–19 let,“ upozornila na diskusi v Plzni předsedkyně SPL pro děti a dorost Ilona Hülleová. Problém s dostupností primární péče se však i v tomto kraji může brzy dotknout také praktických lékařů pro dospělé.
Přibývá pacientů s chronickými nemocemi
„Není to ale jenom o lékařích v penzijním věku. Jedná se i o ty, kterým je přes 50. Průměrný věk praktiků je u nás 54,5 roku. Je proto nutné zavčas zajistit generační obměnu lékařů,“ podotkl Michael Dimitrov, plzeňský předseda SPL. Poptávka po primární péči a její zatížení navíc výrazně poroste. S tím, jak populace stárne, totiž přibývá pacientů s chronickými nemocemi.
„Proto přicházíme s konkrétním návrhem změn, které je nutné rychle uskutečnit. Jen tak můžeme čelit výzvě v podobě stárnutí obyvatelstva a epidemie chronických onemocnění a prodlužovat délku života prožitého ve zdraví. V tomto parametru citelně zaostáváme za vyspělými evropskými zeměmi,“ doplnil předseda SPL Petr Šonka.
Praktik je nejenom lékař prvního kontaktu pro malé a velké pacienty, ale i jejich průvodce zdravotním systémem. V ČR je ale v současné době bez praktického lékaře milion pacientů, kteří tak nemají přístup k základní zdravotní péči, preventivním prohlídkám, screeningu a očkování.
Řešením je podle sdružení příchod absolventů lékařských fakult do primární péče a změna organizace jejího poskytování. Situaci mohou výrazně zlepšit týmové praxe. „Usilujeme o to, aby se do roku 2035 staly dominantním modelem poskytování primární péče v ČR. Jen v lednu a únoru letošního roku jich vzniklo v Česku více než 150,“ popisuje Šonka. V týmových praxích funguje na jednom pracovišti multidisciplinární tým vedený praktickým lékařem. Jeho součástí jsou další lékaři, kteří mohou pracovat i na zkrácený úvazek, a také zdravotní sestry a terénní sestra, případně nelékařský personál.
„Přináší to spoustu výhod jak pro pacienty, například v podobě rozšířené ordinační doby, tak pro lékaře. Mladší kolegové pracují po boku zkušených kolegů a později je mohou v ordinacích plynule nahradit. Je to také ideální varianta pro ženy, které se vrací z mateřské dovolené a nemusí pracovat na plný úvazek,“ vysvětluje Dimitrov. Rozvoj týmových praxí ale závisí na příchodu nových posil do primární péče. Situace je však zejména u pediatrů kritická. Těch ubývá a nedaří se je nahrazovat. „Co se týká všeobecných praktiků, tam je stav lepší. Zájem o tento obor mezi mediky v poslední době roste,“ doplňuje plzeňský předseda SPL.
Chybí místa ke vzdělávání mladých lékařů
V ČR je podle sdružení málo rezidenčních míst ke specializačnímu vzdělávání mladých lékařů. Praktici proto usilují o jejich zvýšení minimálně na dvojnásobek i o vyšší dotaci. Hlavním donátorem má zůstat ministerstvo zdravotnictví, další peníze mají jít z EU, od zdravotních pojišťoven i krajů, které by mohly zřizovat také vlastní rezidenční místa.
„Jedna z možných cest to je a my tuto variantu prodiskutujeme na Plzeňském kraji. Vznik nových rezidenčních míst vítám, ale podle mého názoru by mělo být jejich zřizování hlavně záležitostí Ministerstva zdravotnictví,“ uvedl hejtman Plzeňského kraje Kamal Farhan (ANO). Specializační vzdělávání by podle praktických lékařů mělo získat také větší podporu z úhrad od zdravotních pojišťoven.
