Město vypsalo architektonickou soutěž na dostavbu památkově chráněného kulturního domu Peklo

Technický náměstek Pavel Bosák (Piráti) doufá, že ze soutěže vzejde návrh moderní architektury, která citlivě doplní budovu historického sálu a vyřeší úpravu okolí včetně reprezentativního vstupu. „Se stavbou se začne po dokončení sanace historické části. Vznikne tak rozsáhlý objekt pro kulturní a společenské účely s odpovídajícím zázemím a moderními technologiemi. Doufám, že se stane chloubou a novodobou ikonou města Plzně,“ přiblížil Bosák.

„Nad rámec studie máme v tuto chvíli vyčleněno 51 milionů korun na projektovou dokumentaci a vyblokovaných 488 milionů korun na sanaci,“ doplnil primátor Roman Zarzycký (ANO). O revitalizaci kulturního domu město usiluje už řadu let. V roce 2018 se při dílčí rekonstrukci objektu přišlo se na masivní napadení stropů a krovů dřevokaznými houbami. Kvůli havarijnímu stavu je tak Peklo už několik let zavřené. Patří přitom mezi nejvýznamnější kulturní objekty v Plzni, cenný je podle odborníků zejména neorenesanční velký sál, který má velmi dobrou akustiku, jednu z nejlepších v kraji.

Zajímavá příležitost pro rozšíření prostoru pro kulturu

„Architektonická soutěž vyhlášená městem Plzní na dostavbu památkově chráněného domu Peklo představuje zajímavou příležitost pro rozšíření prostoru pro kulturu. Tento projekt má za cíl modernizovat a rozšířit historickou budovu, což umožní lepší využití pro kulturní akce, koncerty, divadelní představení a další společenské události,“ uvedla Irena Vostracká, ředitelka Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně.

Cílem úprav je vytvořit prostor pro kulturní hudební život, ale i pro pořádání přednášek, setkání, výstav či školení. Jedním z hlavních uživatelů bude Plzeňská filharmonie, která by tam měla mít i administrativní zázemí. Dále by tam měl vzniknout nový menší sál pro zhruba 300 lidí.

„Autoři musí řešit nejen kvalitní akustiku, ale také například stěhování těžkých hudebních nástrojů a dostatečné zázemí pro návštěvníky i účinkující. Soutěžící musí ve svých návrzích zohlednit ekonomické možnosti města, a to jak při realizaci budovy, tak také při jejím budoucím provozu, ať už jde o náklady na spotřebu energií, hospodaření s dešťovou vodou, zásobování a podobně,“ doplnila mluvčí magistrátu Eva Barborková.