Poranění a roztržení hráze patří podle lékařů k nejčastějším druhům porodního poranění. Závažné případy je pak nutné řešit dokonce pod celkovou narkózou. Díky vědcům z Výzkumného centra NTC Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) bude možné rizika těchto komplikací včas odhalit a předejít jim.
„Poranění hráze (perinea) během porodu je poměrně časté, zejména u prvního porodu. Při průchodu hlavičky a ramen dítěte při porodu dochází k tlaku na hráz a pokud je perineum méně pružné, dítě velké nebo porod komplikovaný, může dojít k trhlinám,“ popisuje zástupkyně vedoucího katedry ošetřovatelství a porodní asistence Fakulty zdravotnických studií ZČU Kateřina Ratislavová.
Může se jednat o drobná poranění, která se rychle hojí, nebo o závažnější trhliny zasahující do svalů nebo konečníku. „V poporodním období mohou poranění přinášet bolest, nepohodlí nebo celkové oslabení svalů pánevního dna. Špatně ošetřená nebo zahojená porodní poranění mohou ovlivnit sexuální život ženy a přispívat k psychické nepohodě," doplnila Ratislavová.
Právě těmto komplikacím by porodníci díky projektu PELVITRACK mohli v budoucnu předcházet. Výzkumné centrum NTC v Plzni se podílí na vývoji nástroje, který u žen dokáže rychle předpovědět riziko protržení hráze během porodu. Na základě této diagnostiky lékař může ihned navrhnout preventivní opatření, jako jsou například včasné masáže nebo nástřih hráze. „Díky inovativním metodám, včetně předpočítaných biomechanických modelů a experimentálních dat, bude tento proces výrazně rychlejší než současné postupy, které mohou trvat měsíce. Nový nástroj by měl poskytovat výsledky okamžitě, přímo při návštěvě lékaře,“ upřesňuje mluvčí univerzity Andrea Čandová.
Přesné a bezkontaktní měření teplot je možné díky průkopnické infračervené technologii. Díky ní mohou vědci analyzovat materiály bez sebemenšího poškození nebo analyzovat fyziologické projevy lidského tělo. V tomto případě se jedná o uplatnění v diagnostice pánevního dna. „Infračervenými technologiemi se v NTC zabýváme více než 20 let. Zpočátku jsme se soustředili především na jejich využití v průmyslu. V posledních letech se ale jejich potenciál stále více ukazuje také v oblasti medicíny a bezpečnostních aplikací, kam naši pozornost nasměrovala pandemie covidu. Předpokládáme, že v projektu PELVITRACK využijeme výsledky našeho současného výzkumu zdravotnické termodiagnostiky lidského obličeje, jen zaměříme objektiv našich přístrojů na jinou část těla,“ řekl profesor Milan Honner, vedoucí týmu Infračervených technologií.
Čtvrtek, 26. prosince 2024, 18:10
Objev takzvaného altermagnetismu, na jehož potvrzení se podíleli plzeňští výzkumníci z centra NTC při Západočeské univerzitě v Plzni (ZČU), zařadil prestižní časopis Science mezi letošní největší vědecké události ve fyzice. Science je jeden z...
Podle výzkumníka Víta Nováčka z NTC je projekt doslova krokem k revoluci v péči o ženské zdraví. „NTC se výzkumu ženského zdraví a digitálního dvojčete pánve věnuje systematicky přes 20 let, mimo jiné ve spolupráci s urogynekology Univerzity Karlovy (Lékařská fakulta v Plzni a Biomedicínské centrum, Ústav pro péči o matku a dítě), dále s Laboratoří inteligentních systémů pro medicínu University of Western Australia, portugalskými partnery INEGI a VirtualCare, Laboratoří biomechaniky OTH Regensburg v Německu a South East Technological University v Irsku,“ zdůraznil. Krom významných evropských institucí se na projektu podílí právě výzkumné centrum NTC Západočeské univerzity v Plzni.
„Jde o významný vědecký úspěch. Projekt je totiž jedním z 45, které financuje prestižní výzva Pathfinder Open Evropské rady pro inovace. Konsorcium projektu, jehož součástí je ZČU, prosadilo svůj projekt mezi 1100 podanými návrhy," vyzdvihla zástupkyně ředitele NTC pro vnější vztahy Dita Sládková.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.