Plzeň má svůj první městský holubník, díky kterému bude moci humánně regulovat počty holubů ve městě. Vznikl na půdě městského domu v sadech Pětatřicátníků, na jehož střeše se ptáci pravidelně shlukují. Náklady vyšly město na necelých 600 tisíc korun, provoz pak vyjde na 160 000 korun ročně. Podobný holubník mají také v Praze, Brně nebo Českých Budějovicích.
Holubník je na půdě domu, který je v majetku města. „Tento objekt odborníci vytipovali i proto, že se na jeho střeše holubi pravidelně shlukují. Je proto vyšší pravděpodobnost, že se do něj naučí létat. Uvnitř jsou připravené misky na krmení, potrava, čisticí prostředky. Kapacita je 186 ptáků, míst pro zahnízdění je 93. Celý projekt odborně zaštítila nezisková organizace Městské holubníky, jejíž pracovníci se postarají o údržbu a chod zařízení,“ přiblížil náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar (STAN).
Ptáci prostor holubníku využívají jako zdroj potravy a zázemí, kde mohou v klidu zahnízdit. Část nakladených vajec ale brigádníci vymění za umělé náhražky. „Mám radost, že se nám podařilo zřídit historicky první městský holubník v Plzni. Může se to zdát jako banalita, ale díky němu dokážeme humánně redukovat holubí populaci v centru města, což má přímý dopad i na ochranu památek a dalších objektů. Navíc tím zlepšujeme její zdravotní stav,“ uvedl primátor Plzně Roman Zarzycký (ANO).
Téma holubníku přišlo na přetřes i na zářijovém jednání městského zastupitelstva. Někteří se podivovali především nad jeho cenou. „Je tady navýšení prostředků na městský holubník o 344 tisíc korun. Co ho prodražilo? A kolik bude stát celkově?“ dotazoval opoziční zastupitel Michal Vozobule (TOP 09). Podle primátora a vedoucí Odboru životního prostředí se ale cena nijak nezvedla.
„Původní návrh, který byl předkládán, byl zhruba na 300 tisíc korun. Vycházel z předpokladu, že se nám podaří oslovit učiliště nebo střední školu, která by nám pomohla a my bychom využili pracovní náplně těchto škol a jejich praxí. To se ale nepodařilo. Byli jsme proto postaveni do role, kdy jsme museli oslovit firmu, která běžně pracuje pro Obytnou zónu Sylván,“ doplnila Dagmar Svobodová Kaiferová z Odboru životního prostředí.
Podle Michaely Klimšové z celorepublikové platformy Městské holubníky je v Plzni mnoho tisíc holubů. „V centru je zhruba 150hlavé hejno, pak jich máme 200 až 300 na Lochotíně, na Doubravce kolem železničního mostu je velká populace, dále jsou na Slovanech i Borech. Dlouhodobě tu s holuby budeme žít, ale není dobré mít tu populaci přemnoženou a nějak ji regulovat musíme," říká Svobodová Kaiferová. Největší problémy teď jsou na Skvrňanech a v centru, kam se holubi vrátili díky kašnám a trhům na náměstí. Podle ní budou pokračovat také odchyty a další opatření, jako je zasíťování mostů i třeba uzavírání půd a vikýřů.
„Vizí je vytvořit síť holubníků po republice a změnit přístup k holubům. Teď máme pod naší organizací Brno, Bílovec, Plzeň, staví se Jevíčko a připravuje Mladá Boleslav," dodala Michaela Klimšová. „Věřím, že se nám projekt osvědčí a že v této aktivitě budeme pokračovat i v jiných částech města,“ uzavřel primátor. Druhý a levnější holubník by mohl být v maringotce na sídlišti Skvrňany.
Autoři ČTK | Foto Martin Pecuch
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Akorát se nejapně zeptám co chtějí s těmi holubími vejci dělat.?
