Rada šumavského národního parku schválila novou podobu klidových území. Zmenší se z 19 na 17,6 procenta. Turisté se tak budou moci podívat na řadu dosud nepřístupných míst, třeba na Žďárské slatě. Prakticky bez omezení se jim otevře také velké území mezi Kvildou a Strážným, kde bude jen několik časově omezených území, aby turisté nerušili tok chráněného tetřívka. Návrh ještě musí schválit ministerstvo životního prostředí.
„Mezi nově zpřístupněné oblasti budou patřit například Žďárské slatě, Častá. Polecký vrch zase nabídne poznávání jiné přírody – severské tajgy uprostřed Evropy. Tato místa se zcela nově a poprvé otevřou návštěvníkům. Nově se turistům, prakticky bez omezení, otevře velké území mezi Kvildou a Strážným,“ uvedl ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.
Sobota, 8. dubna 2023, 07:02
Zatímco velikost tetřeví populace na Šumavě a v Bavorském lese se za posledních 30 let daří zvyšovat, kriticky ohrožena je naopak na stejném území populace tetřívka obecného. A hrozí velké nebezpečí, že za několik let u nás tetřívek zcela vyhyne. O...
V této části národního parku navrhují jen několik časově omezených maloplošných klidových území, aby turistický ruch neohrožoval třeba tok tetřívka. Po malou část roku se tam bude moci chodit jen po vyznačených cestách. „Aktuální rozloha klidových území, která v podstatě kopíruje 135 ostrůvků bývalých I. zón, společně s územím s omezeným vstupem, které platí od října loňského roku, činí 19 procent z celého území NP Šumava. Nová klidová území tuto velikost snižují na zhruba 17,6 procent," upřesnil mluvčí parku Jan Dvořák.
S novým návrhem klidových území se zároveň zvyšuje podíl proznačených nebo vyhrazených cest. „Zachováváme přitom všechny dosavadní turistické stezky. Všechny cyklotrasy a cyklostezky zůstávají v takové podobě jako doposud. Nová klidová území budou mít jednoznačně pozitivní vliv na život ohrožených druhů a současně podpoří turistický ruch a nově jej usměrní do nových, dosud neobjevených částí národního parku,“ doplnil Hubený.
Klidová území mimo jiné regulují pohyb návštěvníků s ohledem na ochranu vzácných a citlivých druhů živočichů. Cílem je zajistit ochranu vývoje populací ohrožených vyhynutím v jejich přirozených biotopech, umožnit jejich nerušenou reprodukci, sběr potravy a zimování.
Na celém území NP a CHKO Šumava evidují přírodovědci osm hnízdišť sokolů. „Jsou to například oblasti karu Černého a Čertova jezera, další sokoli jsou v oblasti Zhůří nebo v karu Plešného jezera. Aktuální v tomto ohledu je hnízdění sokolů na Stožecké skále, která je návštěvníkům běžně přístupná s tím, že jediná nepřístupnost je právě v době hnízdění a vyvádění mláďat sokolů. Skála je v tomto období od března do půlky července nepřístupná. Toto sezónní turistické omezení praktikujeme už přes deset let,“ říká příkladem Dvořák.
Kniha Národní park Šumava 30 let připodobňuje příběh sokola k bájnému fénixovi. Ještě nedávno totiž hrozilo, že ho ve volné přírodě už nikdy nepotkáme. „Sokol je kosmopolitně rozšíření druh a kromě Antarktidy žije na všech kontinentech světa. Na začátku 60. let začala jeho populace strmě padat dolů. Mohl za to lov, ale hlavně používání chemických přípravků, zejména DDT,“ připomíná Dvořák.
Neděle, 11. února 2024, 18:25
Bezmála 2,4 milionu lidí navštívilo v loňském roce Šumavu. Číslo je zhruba o 300 tisíc lidí více ve srovnání s rokem 2019. Správa NP Šumava o tom informovala v tiskové zprávě.
Hlavní potravou sokola jsou ostatní ptáci – především holubi, hrdličky, ale i jiní zpěvní opeřenci. Ti se zase živí rostlinou potravou, která obsahovala obrovské množství DDT. Jedovatý koktejl způsoboval sokolům zásadní problém s rozmnožováním. „Buď byly páry zcela neplodné, nebo se líhla nevyvinutá mláďata. Vejce měla velmi slabé skořápky, které samice rozsedla, pokud se nerozpadly bez vnější příčiny samy. Bylo tak zaděláno na vyhynutí tohoto druhu,“ popisuje Dvořák.
V Československu prakticky vymizeli. Přestali hnízdit a zůstalo jen pár jednotlivců. Díky biologům se naštěstí povedlo prokázat škodlivost DDT. „Nakonec se celosvětově přestalo DDT používat. Jako první ho zakázalo Maďarsko. V Československu byl přípravek DDT zakázán až v roce 1974,“ dodává Dvořák. Díky těmto opatřením se podařilo sokoli stěhovavé zachránit. První ověřené hnízdění sokolů v novodobé historii zaznamenali právě na Šumavě.
Foto NP Šumava
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
