Přemnožená divoká prasata pustoší okrajové plzeňské městské části. Magistrát proto podpoří odstřel prasat v honitbách na území města. Radní schválili takzvané zástřelné za prase, které činí tři tisíce korun za kus. Město doufá, že se tím podaří myslivce dostatečně motivovat. Nejvíce se divočáci vyskytují v Bolevci, Borském parku nebo poblíž nemocnice na Lochotíně. Milionové škody napáchali třeba na fotbalovém hřišti TJ Košutka.
Nový dotační program města má motivovat myslivce k odstřelů divokých prasat na územích, jež navazují na zastavěnou část Plzně a patří do působnosti obce s rozšířenou působností. Zástřelné stanovila radnice na tři tisíce korun za kus a pravidla tak, aby myslivce motivovala k intenzivnějšímu odlovu.
„Dotaci poskytneme v případě, že příslušné myslivecké sdružení odloví v probíhající lovecké sezoně alespoň o 15 procent divočáků více než v sezoně minulé. Odměnu tedy myslivci dostanou pouze za počty kusů, o které svou loveckou bilanci z předchozí sezony navýší,“ přiblížil náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar (STAN).
Takto dopadlo hřiště oddílu TJ Košutka po řádění divočáků, foto: Tomáš MorávekDivoká prasata páchají nemalé škody. O tom se přesvědčili i fotbalisté z oddílu TJ Košutka, kterým nedávno prasata rozryla hřiště. Zástupci klubu vyčíslili škodu na 5,5 milionu korun. „A protože lov musí probíhat za komplikovaných podmínek i přímo uvnitř města, sestavili jsme rovněž vlastní skupinu střelců s oprávněním lovit na těchto nehonebních pozemcích. A mají výsledky. Od listopadu už střelili ve městě 16 kusů,“ upozorňuje Tolar.
Počet ulovených zvířat je stanoven v evidenci myslivosti, kterou je povinen vést uživatel honitby a také orgán ochrany myslivosti, a to na centrálních statistických výkazech ministerstva zemědělství.
Nejčastěji se divočíci objevují v Bolevci, Borském parku, na Bílé Hoře, Doubravce, Roudné, Valše, Sylvánu, v okolí Chlumu, Mikulky nebo Fakultní nemocnice Lochotín. Mnohdy se stahují na neudržované pozemky. „Město vyvíjí tlak na vlastníky nezastavěných pozemků, aby si jich lépe hleděli a prasata na nich neměla útočiště. Bohužel i mnozí zahrádkáři si zakládáním černých bioskládek divočáky ke své zahradě přímo lákají,“ podotýká Tolar.
A shodně hovoří i ochránci přírody. „Divoká prasata se přizpůsobila změnám prostředí a začala využívat to, co jim lidé ve městě nabízí. Skládky kolem zahrádkářských kolonií, rodinných domků a obytné zástavby, vyházené ovoce, ořechy, posekaná tráva. To vše zvěř láká. V neudržovaných, zarostlých zahradách, porostech keřů pak mají ještě příležitost se i ukrýt,“ vysvětlil Karel Makoň z plzeňské Záchranné stanice živočichů.
Foto Pixabay.com
