Medik si u svého psa vymýšlel choroby a pak ho bolestivými způsoby sám léčil, za týrání zvířat dostal podmínku

Neskutečné bolesti si musel vytrpět mladý pes Artuš z rukou svého pána. Dnes osmadvacetiletý Martin Švec z Plzně si od ledna do června 2020 vymýšlel různá onemocnění, která měla sužovat jeho tříletého psa Artuše. Podle soudu muž způsobil psovi nadměrnou bolest a utrpení. Rozsudek není pravomocný, protože státní zástupkyně i obhájce nepřítomného Švece si ponechali lhůtu pro případné podání odvolání.

Švecovi hrozilo až šestileté vězení, neboť obžaloba ho vinila z toho, že kvůli jeho zacházení mohl mít pes i doživotní následky kvůli tomu, že neměl zajištěnou léčbu tříštivé zlomeniny nohy. Soud ale zmírnil kvalifikaci, neboť zjistil, že obžalovaný se snažil léčbu zajistit, soudní znalkyně navíc trvalé následky u zvířete nenašla. I tak hrozilo někdejšímu studentovi medicíny až pětileté vězení. Pes Artuš musel být v létě 2020 kvůli špatnému stavu umístěn na veterinární klinice poté, co ho u obžalovaného doma našel mužův příbuzný.

Majitelka otřesné množírny psů nakonec do vězení nepůjde, soud jí zmírnil trest na podmínku a dal pokutu

Středa, 17. května 2023, 16:10ZprávyKrimi

Nejotřesnější případ odhalené množírny za poslední roky má pro bojovníky za práva zvířat smutnou dohru. Krajský soud v Plzni totiž dramaticky snížil původní rozsudek Okresního soudu v Plzni, který majitelku množírny nekompromisně poslal na rok a...

Na kliniku se zvíře dostalo za pověstných pět minut dvanáct. Artuš byl apatický, měl poškozené oko, nekrózy, hnisavé rány a poleptanou pokožku. Podle veterinářky byl mladík přesvědčen, že je pes nemocný a sám si vymýšlel neexistující diagnózy se kterými obešel několik klinik. Zřejmě se pak pokoušel zdravého Artuše kurýrovat, čímž psa zmrzačil. Nejhůře vypadala zlomenina stehenní kosti, kvůli které museli psa operovat.

U soudu přiznal, že bral drogy

Švec připustil, že zvíře někdy sám léčil nad pokyny veterinářů, snažil se mu prý pomoci. Odmítl ale, že by psa záměrně týral. Podle soudu mu ale prováděl punkce jehlou nebo mu opakovaně zaváděl do konečníku rektální rourku, podával mu také lidské léky a antibiotika, které jsou jen na předpis. Nezajistil rovněž včasnou léčbu hnisajících kožních defektů, takže zvíře mělo na několika místech kůže četné rozsáhlé nekrózy po celém těle. Naopak se neprokázalo, že by psovi zavedl drén do dutiny břišní, jak tvrdila obžaloba.

Případem se soud začal zabývat před dvěma roky. Obžalovaný tehdy připustil, že psa léčil podle svého uvážení i mimo pokyny veterinářů a že sám podle příznaků určil diagnózu. Pes, kterého dostal rok předtím, byl podle něj nemocný a on s ním navštívil postupně velké množství veterinárních klinik a ambulancí. Při výslechu na policii také řekl, že byl s veterináři domluvený na tom, že pokud bude nějaký lidský lék obsahovat stejnou účinnou látku jako lék, který by jeho pes potřeboval, může mu ho dát. Přiznal také, že v době, kdy podle obžaloby psa svými léčebnými zákroky týral, bral drogy.

K případu se na naléhání médií vyjádřila i lékařská fakulta, podle které měl student pracovat v Biomedicínském centru v oblasti analýzy bakterií. „Nikdy se nepodílel na pokusech s experimentálními zvířaty, nikdy neměl přístup do laboratoří a prostor, kde se experimenty se zvířaty provádějí,“ uvedla škola v prohlášení.