Zastřelený rys v mrazáku šéfa mysliveckého spolku má pro sdružení dohru, přišlo o honitbu

Myslivecké sdružení Jelen-Kameňák na Klatovsku se v roce 2020 neblaze proslavilo tím, že policisté našli u šéfa tohoto spolku nelegálně držené trofeje chráněných živočichů, u kterých nedokázal prokázat původ. „Celníci zajistili exempláře chráněných druhů jako ořešník kropenatý, los evropský, tetřev hlušec, káně lesní, bobr evropský, včelojed lesní a zmražené kadávery rysa ostrovida a krahujce obecného. Společenská a kulturní hodnota byla v tomto případě vyčíslena na 779 742 korun,“ informovala tehdy mluvčí celníků Martina Kaňková

Od soudu odešel podnikatel a myslivec v jedné osobě s pokutou ve výši 90 tisíc korun. Zmíněné myslivecké sdružení si pronajímalo honitbu od Lesů ČR. I proto se zástupci MŽP a Lesů ČR domluvili na užší spolupráci v boji proti pytlákům a honitba je nyní ve správě státních lesů. Ministerstvo o tom nyní informovalo v tiskové zprávě.

„Každý nájemce státní honitby musí dodržovat zákony. Nelegální zabíjení zvláště chráněných druhů či pytláctví nebude v České republice nikým tolerováno,“ říká vedoucí Odboru lesního hospodářství a ochrany přírody Lesů ČR Ondřej Pecháček. Toto rozhodnutí kvitují i ochránci přírody z neziskovky ALKA Wildlife, která se zaměřuje na výzkum a ochranu volně žijících živočichů.

„Toto rozhodnutí může mít v boji proti pytláctví chráněných druhů velký praktický dopad. Mezi pytláky panuje pocit beztrestnosti. Většina případů se nikdy nevyšetří, a i když dojde k odsouzení, pachatelé končí jen s peněžitou pokutou a dočasnou ztrátou zbrojního průkazu. Ztráta nájmu státní honitby tak v praxi znamená ztrátu možnosti lovit. Novou honitbu je totiž téměř nemožné v ČR získat, většina vlastníků lesů honitby nepronajímá nebo už má své trvalé nájemce,“ uvedli ekologové.

Mnoho případů se nikdy nepodaří vyřešit

Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) vláda prosazuje opatření k omezení nelegálního zabíjení živočichů i k nezákonnému obchodu s nimi. „Pytláctví a nelegální zabíjení a nakládání se zvláště chráněnými druhy má v praxi řadu podob. Známe případy nelegálního zástřelu rysa nebo vlka v lese, ale i otrávené orly mořské nebo vydru uhynulou v železech,“ vyjmenovává Hladík.

Každý takový trestný čin má jiný charakter a může být posuzován podle různých zákonů, ať už podle zákona o ochraně přírody a krajiny, zákona o myslivosti nebo také jako obecné ohrožení, a to třeba když jsou železa nebo jed umístěny na veřejně přístupném místě.

„Bohužel mnoho takových případů zůstává neodhaleno, ale u řady druhů nelegální zabíjení, společně s dalšími člověkem způsobenými příčinami úhynu, akutně ohrožuje jejich přežití,“ zdůrazňuje ministr. Ze všech těchto důvodů spolupracuje ministerstvo s dalšími partnery na Národní strategii řešení nelegálního zabíjení a otrav volně žijících živočichů. Ta se kromě pytláctví zabývá také problematikou negativního vlivu některých veterinárních léčiv nebo pesticidů.

Jedním z příkladů úspěšné spolupráce je například řešení otrav volně žijících ptáků, kdy pomohla Česká společnost ornitologická a za pomoci takzvané psí jednotky se podařilo usvědčit a odsoudit první pachatele v ČR.