Krajští zastupitelé stvrdili dohodu o zmenšení průmyslové zóny Líně, podmínkou je zachování letecké záchranky

Změna zásad územního rozvoje bude hotova do konce roku a nově bude počítat s plochu pro strategický průmyslový park o ploše 280 hektarů, místo stávajících 700 hektarů. Zmenšení zóny uvítali zejména starostové okolních obcí, pro které byla právě rozloha zóny jedním z největších strašáků.

„Největší obavy máme z toho, že se průmyslová zóna dostane na hranice našeho lesoparku a místní části Vodní Újezd,“ uvedl starosta Martin Sobotka (Aktivní Dobřany). Podobně hovořil i starosta Líní Michal Gotthart (SNK Líní a Sulkova). „Nevystačíme jen s obecnými debatami o přínosu pro český průmysl. Od počátku se velice nelibě koukáme na to, že by se průmyslové aktivity mohly přiblížit k zástavbě naší obce. Víme, že existují plány na zónu o 700 hektarech, což by znamenalo, že by fabrika byla 200 metrů od domů,“ sdělil Gotthart.

Dopravní situace je v některých obcích už neúnosná

Podle Gottharta jsou Líně už nyní velmi zatíženou obcí. „Ještě v roce 1995 jsme byli normální vesnice, přes kterou vedla silnice první třídy a doprava tehdy byla podstatně nižší. V současné době naším územím prochází dálnice D5 a odřezává východní a severní část našeho katastru. Středem vede I/26 a do toho má přibýt modernizovaná železnice v jediném prostoru, kde ještě zbyla nějaká krajina. Toto téma nás velmi trápí. Ještě nějaká zeleň je v prostoru směrem k letišti. To bychom rádi zachovali,“ dodal Gotthart.

Jako neúnosnou hodnotí současnou dopravní situaci také starosta Zbůchu Dušan Duchek (Sdružení nezávislých kandidátů pro Zbůch).  „Naší obcí prochází velmi rušná silnice I/26. Jen pro představu jsme si nechali udělat měření, podle kterého projede po této silnici 11 tisíc aut denně, přičemž přes náves, kde je přivaděč na dálnici, projede 6 000 aut za den. Z toho počítejte, že 40 procent činí těžkotonážní vozidla. Jako obec se nemůžeme dál rozvíjet, dokud nebude vyřešena otázka dopravy,“ vysvětluje Duchek. Součástí dohody je proto také příslib rozvoje dopravní infrastruktury, která by auta odklonila od obcí.

Letecká záchranka musí zůstat v Plzeňském kraji

Součástí dnešního usnesení je také podmínka, aby LZS zůstala v Plzeňském kraji a aby ji provozovala armáda v režimu 24 hodin po sedm dní v týdnu. Dohoda neřeší náhradní letiště pro piloty a aviatické kluby, které dnes v Líních působí, ale také pro ně hledá ministerstvo novou lokalitu. 

„Dohoda má pouze deklarativní charakter a bez zachování letecké záchrany v našem kraji by pro nás pozbyla smyslu. Proto při jejím uzavření jednoznačně žádáme od státu, aby byla letecká záchranka v našem regionu zachována,“ uvedl hejtman Rudolf Špoták (Piráti). V některých médiích se totiž objevily zprávy, že by se LZS měla přestěhovat do Karlovarského kraje, což mnoho lidí zneklidnilo. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) by však měly v západních Čechách fungovat dvě LZS, což by zajistilo lepší obslužnost v oblasti Krušných hor.

„Rád bych sdělil, že jednání o variantě, která splní požadované parametry, včetně zcela zásadní podmínky, aby LZS zůstala i nadále v Plzeňském kraji, jsou nyní ve finální fázi,“ ujistil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Konkrétní ale nebyl. Během květnové návštěvy Plzeňského kraje nicméně uvedl, že se posuzují dvě varianty náhradních letišť. Do užšího výběru se dle jeho slov dostala lokalita u Chotěšova a u Dobřan, kde by mohlo náhradní letiště vzniknout na skládce Vysoká, kde před sto lety letiště skutečně existovalo.

Hejtman spolu s primátorem Plzně Romanem Zaryzckým (ANO) napsali před dvěma týdny otevřený dopis, ve kterém apelovali na vládu, aby jasně řekla, že LZS v Plzeňském kraji zůstane. Později primátor, který je velmi aktivní na sociálních sítích, napsal na svůj Facebook, že je připraven nabídnout státu pozemky vlastněné Plzní, aby LZS zůstala v našem regionu. Na jednání krajského zastupitelstva se ale zdržel hlasování.

„Pro toto usnesení nebudu dnes hlasovat. Není to proto, že bych nechtěl podpořit starosty nebo leteckou záchranku. Je to proto, že jsem dosud neobdržel odpovědi na klíčové otázky,“ vysvětloval primátor. Podle jeho slov mu dosud zástupci Volkswagenu nesdělili, zda chtějí v Česku vůbec stavět gigafactory. Rozhodnout se podle slov primátora mají do konce září. Do té doby se má sejít premiér Petr Fiala (ODS) se šéfem německé automobilky. Volkswagen takovou informaci ale nepotvrdil. „Od paní ministryně obrany Jany Černochové (ODS) také nemám odpověď, zda je letiště strategické a za třetí se stále říkalo, že zásah do území v Líních proběhne pouze v případě gigafactory, nyní to tam úplně nevidím. Vidím jen zónu,“ uzavřel Zarzycký. 

Do celé věci ale ještě může promluvit soudní spor, který běží od roku 2012 mezi současným provozovatelem letiště a ministerstvem obrany. Areál má od roku 2000 v pronájmu česká firma PlaneStation. Podle smlouvy se jedná o pronájem na 50 let s opcí na dalších 50 let. Ministertvo tvrdí, že mu firma neplatí nájemné, PlaneStation naopak říká, že resort nesplnil své smluvní závazky.