Skupina dobrovolníků bude až do poloviny září sbírat podpisy s cílem vyvolat referendum o tom, aby Plzeň neposkytla své pozemky v areálu letiště v Líních, kde by mohla vzniknout továrna německého Volkswagenu na výrobu baterií do elektromobilů. Stánek s podpisovými archy se bude objevovat v centru U Branky vždy v pondělí a ve středu mezi 14. a 18. hodinou. Nasbírat potřebují 14 tisíc podpisů, jinak k referendu nedojde.
„Zatím máme stovky podpisů přímo tady od našeho podpisového stánku v Plzni U Branky, ale rozdáváme i prázdné archy, aby je zájemci mohli podepisovat i ve svém okolí nebo v práci. Jedinou podmínkou je, aby měli adresu trvalého bydliště v Plzni. Potřebujeme nasbírat alespoň 14 tisíc podpisů,“ říká jedna z dobrovolnic Jitka Walterová. Podpisy sbírají také v Líních a ve Zbůchu. Více o referendu se můžete dočíst ZDE.
Projekt podle nich představuje ohrožení pro životní prostředí a obávají se také přílivu zahraničních pracovníků a s tím spojených sociálních problémů. Také nevěří tomu, že by se průmyslový park dále nerozšiřoval.
„Osobně mi ale vadí, že by mělo být zbořeno fungující letiště s leteckou záchrankou a muzeem. U našeho stánku jsme si vyslechli už několik příběhů od manželek letců nebo mladé pilotky,“ popisuje Walterová. Navíc už je podle ní v Plzni jedna z největších průmyslových zón v zemi - Borská pole.
U stánku jsou připraveni s lidmi diskutovat. Připravené mají mapy plánované zóny i seznam svých argumentů. Jedním z nich je například ten, že město dosud nepřijalo žádné závazné usnesení k zabránění vzniku projektu v areálu záložního armádního letiště v Líních u Plzně. Naopak upozorňují na fakt, že si radnice spočítala na kolik by vyšla kompenzační opatření.
„Podle naší analýzy by byl dopad gigafactory do regionu zásadní a představoval by nutná kompenzační opatření v hodnotě zhruba dvanácti miliard korun. Významně by ovlivnil oblast infrastruktury a podstatně by zvýšil nároky na občanskou vybavenost a služby,“ uvedl letos v březnu technický náměstek primátora Pavel Bosák (Piráti).
Primátor Plzně Roman Zarzycký (ANO) ve svých příspěvcích na sociálních sítích i v prohlášení do médií stále opakoval, že dokud nebude znát veškeré dopady výstavby na regionu, nebude s továrnou souhlasit. „Pořád si ale myslím, že by primátor i další zastupitelé měli více naslouchat ´obyčejným´ lidem a ne jen firmám,“ podotkla Walterová.
Vláda ještě donedávna tvrdila, že stanoviště letecké záchranky zůstane v Líních. Začátkem dubna dokonce Plzeňský kraj jednal se zdravotníky, hasiči a policií o tom, že by na letišti vznikla společná budova složek integrovaného záchranného systému. Nyní Síkela pouze hovoří o tom, že letecká záchranka zůstane pro region plně funkční a udrží si standard jako dosud. Vláda se nicméně zavázala, že vybuduje v blízkosti Plzně nové letiště.
Organizátory město zatím nijak nekontaktovalo. „Byl tu jeden ze zastupitelů a ptal se na důvody a pozadí naší akce, ale nijak se politicky neangažujeme. Jde o ryze občanskou aktivitu," zdůraznila Walterová. Dobrovolníci se chtějí spojit i s dalšími protestními aktivitami, aby "táhli za jeden provaz". Cíl mají totiž všichni stejný - zamezit plánované stavbě fabriky a bouraní letiště. „Referendum už bylo v Nové Vsi, která dočasně své pozemky zablokovala, podpisy proti stavbě sbírají ve Zbůchu, protivlna se tvoří také v Dobřanech," podotkla Walterová.
V polovině letošního července schválila vláda zmenšení průmyslové zóny na maximálních 280 hektarů. Zástupci vlády k tomuto rozhodnutí došli po jednání se starosty z okolních obcí. Stát bude také podle dohody investovat do silniční i železniční infrastruktury v okolí, aby omezil dopravní dopady na okolní obce a vytvoří zelený pás oddělující zónu od obcí. Vláda také chce investovat do posílení občanské vybavenosti a dostupnosti bydlení v dotčeném území. Plánované investice budou podle ministra Jozefa Síkely (STAN) vycházet z připravované studie dopadů stavby gigafactory. Vypracování studie Síkela předpokládá do konce roku.
Letiště Plzeň-Líně bylo založeno v roce 1952 jako vojenské letiště a je neodmyslitelně spjato s 5. stíhacím plukem, který vznikl už v roce 1945. Jeho piloti létali v Británii na Spitfirech. Pluk poté působil v Plané u Českých Budějovic a posléze na letišti Plzeň-Bory, které později ustoupilo průmyslové zóně. Piloti tak našli zázemí právě v Líních, kde létali na několika typech letounů MiG. Od roku 1996 je letiště veřejné.
Foto Zuzana Duzbabova
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Co se vleče neuteče. Už tu fabriku připravují hodně dlouho, ale pořád nevědí, zda bude nebo ne.
