Kvůli neukázněnému chování řady turistů chce NP Šumava omezit vstup do oblasti Březníku, Špičníku či Blatného vrchu

Do oblasti vrchů Špičník či Blatný vrch se ani dnes turisté z české strany legálně nedostanou, omezeně v létě se k nim dá odbočit z Německa z hraničního chodníku. Pokud projde návrh na omezení vstupu, měly by být oblasti nepřístupné celoročně i z německé strany. Je to oblast, která přiléhá k hranici s Národním parkem Bavorský les, kde už klidové území existuje. Oblast přesně kopíruje část navrženého klidového území, které park představil v roce 2018.

„Nejen z dat a sledování našich zaměstnanců, ale také z veřejně dostupných dat mobilních sportovních aplikací vyplývá, že v oblasti centrální Šumavy, která patří do klidových území a nevedou zde turistické trasy, existuje relativně čilý turistický ruch," řekl mluvčí parku Jan Dvořák. Správci parku nacházejí v místech, kam lidé nemají přístup, místy i prošlapané cestičky a strážci udělují za porušení pravidel pokuty. „Doslova vrcholem nerespektování zákonů je pak vypsaná sportovní výzva na jedné ze sportovních mobilních aplikací pro co nejrychlejší proběhnutí části Luzenského údolí, které se účastnily desítky lidí. Tito sportovci nám dali nejen jeden ze zásadních podnětů k současnému rozhodnutí zintenzivnit dohled strážců v tomto území, ale také poskytli údaje pro možné zahájení správního řízení pro porušení zákona o vstupu do klidových území," řekl Dvořák.

Podle posledního monitorování z roku 2018 žilo na české i německé straně Šumavy až 600 tetřevů hlušců. Zdejší populace je jediná životaschopná ve střední a části západní Evropy. Luzenské údolí, území Velké a Malé Mokrůvky, Špičníku, Blatného vrchu a Podroklaní je přitom hlavním jádrovým územím této populace, kde žijí desítky tetřevů. Zajištění klidového režimu je přitom zásadní, řekl Dvořák. Dokazuje to vývoj populace - na začátku 90. let 20. století žilo na Šumavě na 150 tetřevů, při monitorování před deseti lety jich bylo na 500. Nové výsledky ze zatím posledního sběru dat by měly být k dispozici zřejmě na podzim, uvedl mluvčí.

Tetřev je na rušení celoročně velice citlivý. „Nejvíce v zimě, kdy se snaží přežít z minima potravy, na jaře při toku a následném hnízdění a pak v začátcích léta, kdy vyvádí kuřata, která jsou v těchto lokalitách náchylná na prochladnutí. Proto jsou některé části území v režimu klidových území, kam je vstup možný pouze po značených trasách," uvedl náměstek ředitele parku Martin Starý.

Omezení vstupu z důvodu ochrany přírody musí státní správa nejdřív projednat s představiteli území a pak i veřejně. S obcemi, jejichž katastru se omezení týká, už park jednal. „Prášily, Modrava, Kvilda a Železná Ruda, při zajištění prostupnosti území prostřednictvím stávajících značených turistických tras, s návrhem souhlasily. Nyní se k této věci může vyjádřit veřejnost," uvedl vedoucí odboru státní správy NP Šumava Martin Pazourek. Návrh opatření je zveřejněn mimo jiné na úřední desce parku.

Někteří turisté na Šumavě v těšchto dnech při sběru lesních plodů vstupují i na místa, kam je vstup zakázaný například do první zóny nebo do klidových území. Dopouštějí se tak protiprávného jednání. „Sběr lesních plodů na Šumavě na území chráněné krajinné oblasti a v národním parku je možný pro vlastní potřebu podle příslušného zákona. Samotný sběr má probíhat šetrně. Sběr je ale umožněn pouze v místech, kam je volný přístup. To znamená mimo klidové zóny a mimo místa, jako je národní přírodní rezervace. Tam lze vstupovat jen po značených cestách," doplnil mluvčí Dvořák.